Sargon I. Akkadský, první semitský vládce starověké Mezopotámie a zakladatel akkadské dynastie, přichází na svět (podle legendy) někdy kolem roku 2350 př. n. l. v rodině semitského kočovníka a chrámové kněžky – ta prý chlapce po narození vhodí v košíku do řeky, z níž jej vyloví zahradník, který ho pak vychová.

V mládí je Sargon číšníkem kišského krále Ur-Zababy, kterého posléze svrhne (někdy kolem roku 2334 př. n. l.).

Poté, co se chopí moci v Kiši, zahajuje Sargon sérii válečných tažení – nejprve poráží krále nejmocnějšího z městských sumerských států, tj. státu Uruku, Lugalzagesiho, pak postupně ovládne celou jižní Mezopotámii. Poté si Sargon podmaňuje během dalších válečných výprav města na středním Eufratu, stříbrná ložiska na jihu Anatólie a části Sýrie a Elamu. Není vyloučeno, že Sargonovy akkadské výpravy pronikají i do Egypta, Etiopie a Indie.

Díky svým úspěšným výbojům získává Sargon přístup nejen ke stříbru anatolských nalezišť, získává přístup i ke dřevu libanonských cedrů a k lazuritovým dolům Badachšánu – bohatství jeho stále se rozrůstající říše roste, Sargon za své vlády navazuje čilé obchodní styky s národy, žijícími v údolí řeky Indus, na pobřeží Ománu i na ostrovech v Perském zálivu a na jeho pobřeží. Sargon dále obchoduje též s kmeny obývajícími pohoří Taurus, patrně má styky i s Kapkadokií, Krétou a nejspíše i s pevninským Řeckem.

Za své vlády nechá Sargon vystavět nad Eufratem nádherné hlavní město Akkad (Agade) – toto město se však do dnešních časů nedochovalo, nepodařilo se dosud dokonce ani určit místo, kde stálo.

Kdy přesně a jak Sargon I. Akkadský, první semitský vládce Mezopotámie, umírá, není známo.