Hideki Tódžó (Hideki Tojo), japonský generál, politik a ministerský předseda válečného Japonska v letech 1941-44, přichází na svět v Tokiu 30. prosince roku 1884 jako syn vysokého důstojníka japonské císařské armády.
Vzdělání Tódžó získává na vojenské akademii (absolvuje v roce 1905) – v dalších desetiletích pak Hideki Tódžó působí na různých postech v japonské císařské armádě.
Na nejvyšší místa v hierarchii císařské armády se Hideki Tódžó poprvé dostává v roce 1937, kdy je jmenován na post náčelníka štábu Kwantungské armády v Mandžusku (jedná se o japonskou armádu, umístěnou na „čínském“ území – o rok později je mu pak zvláštním výnosem císaře Hirohita {viz Hirohito} umožněn souběh civilní (politické a vládní) a vojenské funkce – kromě svého postu v armádě je Tódžó jmenován náměstkem japonského ministra války.
V roce 1940 do křesla ministra války usedá sám Tódžó – na tomto postu působí pak Tódžó do roku 1941, kdy se stává ministerským předsedou (namísto Konoeho {viz Konoe, Fumimaro}, který podal demisi), jako ministr války stojí Tódžó za podpisem válečného spojenectví mezi Japonskem, mussoliniovskou (viz Mussolini, Benito) Itálií a hitlerovským (viz Hitler, Adolf) Německem v roce 1940.
Jako předseda vlády působí pak Hideki Tódžó mezi lety 1941-44 a je to právě on, kdo stojí za vstupem Japonska do druhé světové války – v Tódžóvých rukách je soustředěna téměř všechna moc, císař Hirohito stojí v pozadí: Tódžó vládne Japonsku diktátorským způsobem, je současně japonským ministerským předsedou, náčelníkem štábu císařské armády i ministrem války – právě z jeho rozhodnutí je obsazena francouzská Indočína a on vydává rozkaz k agresi vůči Spojeným státům americkým.
Během japonských válečných úspěchů je Tódžó (přezdívaný pro svoji neústupnost „Břitva“) podporován japonskou armádou i veřejností, nicméně, po prvních vážných porážkách a prohlubujících se problémech válkou vysíleného japonského hospodářství, je v roce 1944, po pádu ostrova Saipan, donucen k demisi.
Po japonské kapitulaci a konci druhé světové války v Tichomoří je pak Hideki Tódžó zatčen spojeneckými jednotkami (poté, co se neúspěšně pokusí o sebevraždu) a stává se jedním ze souzených válečných zločinců v Tokijském procesu (asijská obdoba evropského Norimberského procesu – tokijský tribunál nakonec Tódža (stejně jako šest dalších významných představitelů válečného Japonska) uzná vinným z válečných zločinů a odsoudí jej k trestu smrti.
23. prosince roku 1948 je Hideki Tódžó, hlavní představitel japonského militarismu třicátých a čtyřicátých let 20. století, v Tokiu popraven.