Životopisy online – osobnosti, celebrity

Emil Kolben, český vynálezce, elektrotechnik a podnikatel židovského původu, zakladatel slavného strojírenského koncernu ČKD (Českomoravská Kolben-Daněk) Praha, přichází na svět 1. listopadu roku 1862 ve Stránčicích.

V mládí Kolben studuje na reálce a na německé technice v Praze, po studiích pak získává Gerstnerovo stipendium, díky kterému má možnost studovat a pracovat v zahraničí – Emil Kolben odjíždí do Spojených států amerických.

Ve Spojených státech se Emil Kolben setkává s významnými osobnostmi tehdejšího elektrotechnického dění, mimo jiné s N. Teslou (ten ho přesvědčí o výhodách střídavého proudu oproti proudu stejnosměrnému) a s T. A. Edisonem, v jehož společnostech v letech 1882–92 pracuje – nejprve v Edison Machine Co. Shenectady, později pak jako Edisonův asistent v Orange a jako ředitel technické kanceláře a laboratoře v General Electric Co.

V roce 1892 se Emil Kolben vrací do Evropy, a to nejprve do Švýcarska, kde nastupuje u firmy Oerlikon (známá výrobou vícefázových generátorů) – v této firmě Kolben pracuje jako šéfkonstruktér, věnuje se konstrukci střídavých elektrických strojů.

V roce 1896 Emil Kolben z Oerlikon odchází a vrací se do Čech, kde pak ještě v témž roce zakládá v Praze-Vysočanech společnost Kolben a spol., vyrábějící elektrické stroje a přístroje – jedním z prvních výrobků nové společnosti je třífázový alternátor o výkonu 60 kW.

V roce 1898 Emil Kolben svůj podnik mění na akciovou společnost – od roku 1899 pak tato akciová společnost nese název Elektrotechnická a. s..

V roce 1921 se Kolbenova společnost spojí s Českomoravskou strojírnou – vzniká Českomoravská-Kolben a. s.

O šest let později, v roce 1927, se tato společnost spojuje s s továrnou A. s. strojírny, dříve Breitfeld&Daněk a spol. – výsledkem fúze je vznik obřího strojírenského koncernu ČKD, tj. Českomoravské-Kolben-Daněk.

V ČKD pak Emil Kolben působí v pozici vrchního ředitele a místopředsedy správní rady – pod jeho vedením pak koncern rychle dosáhne světové úrovně: ČKD je špičkou ve výrobě elektrických strojů, motorů, transformátorů i celých investičních celků: do celého světa jsou dodávány vodní i parní elektrárny a mnohý další sortiment.

Kromě slavné ČKD je Emil Kolben zakladatelem Pražské továrny na káble v Praze-Hostivaři a Pražské elektroinstalační společnosti v Praze-Hloubětíně.

Po okupaci Československa hitlerovským (viz Hitler, Adolf) Německem v roce 1939 je Emil Kolben z rasových důvodů (je židovského původu) odvolán ze svých funkcí v ČKD (a to hned po okupaci, 16. března roku 1939). Brzy nato je pak zatčen gestapem a internován v koncentračním táboře v Terezíně.

V Terezíně pak Emil Kolben, jeden z nejvýznamnějších podnikatelů meziválečného Československa, 3. července roku 1943 umírá. 

Václav Klement, český technik a podnikatel, jeden z průkopníků českého průmyslu a společně s Václavem Laurinem spolutvůrce motocyklu Slavia a posléze automobilu značky Laurin&Klement, přichází na svět 16. října roku 1868 ve Velvarech.

Klementovo dětství není příliš šťastné – záhy mu umírá matka a je vychováván macechou, která mu nevěnuje prakticky žádnou péči: od svých čtrnácti let pak Klement, i když projevuje značné nadání ke studiu, manuálně pracuje, studia jsou mu zapovězena.

Cestu ke vzdělání si Klement přece jen ale nalezne – stává se učněm v knihkupectví ve Slaném, kde si při zaměstnání nakonec dodělává i měšťanskou školu.

Po vyučení knihkupcem Klement pracuje v Praze, odkud pak odchází do Mladé Boleslavi, kde se jeho zaměstnavatelem stává knihkupec Novotný – po Novotného smrti pak Klement knihkupectví odkoupí a vede je sám. Obchod ale neprosperuje a upadá, a tak jej Klement po čase prodá, aby umořil své dluhy.

V roce 1895 začíná nová etapa Klementova života – Klement, nadšený cyklista, společně s V. Laurinem (viz Laurin, Václav), zakládá v Mladé Boleslavi opravnu bicyklů, nazvanou Laurin&Klement: zpočátku bicykly pouze opravují, později začínají vyrábět vlastní bicykly značky Slavia.

Od jízdních kol není daleko k motocyklu, a tak brzy poté, co Klement přiveze z cesty do Francie motocykl francouzských výrobců, vzniká prototyp motocyklu i v Mladé Boleslavi: motocykl Slavia.

První motocykl, určený k prodeji, pak vyjíždí z dílen továrny Laurin&Klement v roce 1899 – je to zároveň historicky motocykl domácí (české) výroby.

Zpočátku je Laurinův a Klementův motocykl jen těžko prodejný – teprve v roce 1902, po úspěšných výsledcích mladoboleslavských motocyklistů na závodech v Paříži, se situace začíná obracet, skutečný přelom pak přichází po fenomenálních úspěších mladoboleslavského jezdce V. Vondřicha na pařížských závodech v roce 1904 – motocykly z Mladé Boleslavi začínají dobývat celou Evropu.

V roce 1905 pak Laurin s Klementem uvádějí na trh první osobní automobil české výroby – automobil, nesoucí značku Laurin&Klement. V letech 1909–10 pak automobilka z Mladé Boleslavi začíná dodávat na trh též nákladní vozy, sanitky a poštovní vozy, do roku 1914 získá společnost pánů Klementa a Laurina postavení největšího výrobce automobilů v celém Rakousku-Uhersku.

V roce 1925 pak Klement s Laurinem svoji automobilku prodávají – podnik přechází do vlastnictví plzeňských Škodových závodů - automobily z Mladé Boleslavi pak od této chvíle nesou jméno Škoda.

Václav Klement umírá 13. srpna roku 1938.

Václav Laurin, český konstruktér a podnikatel a společně s V. Klementem (viz Klement, Václav) zakladatel českého motocyklového a automobilového průmyslu, přichází na svět 27. září roku 1865 v Přepeřích.

V mládí se Laurin učí zámečníkem, po vyučení se pak stává spolumajitelem zámečnické dílny Kraus a Laurin v Turnově – přitom však uvaž;uje o tom, že si založí firmu na výrobu a opravy bicyklů.

Tyto Laurinovy úvahy se stanou skutečností, když se setká s mladoboleslavským knihkupcem a vášnivým cyklistou V. Klementem – v roce 1895 si společně najmou v Mladé Boleslavi, na místě zvaném U sedmi zlodějů, dílnu, kde pak pod jménem Laurin&Klement (společně se svými pěti zaměstnanci) opravují a vyrábějí jízdní kola, nesoucí značku Slavia.

V roce 1898 Laurin s Klementem dílnu opouštějí a na pozemku za Mladou Boleslaví staví novou továrnu, kde pak zahajují vývoj a posléze i výrobu motocyklu české provenience: šestý model prototypu je pak představen veřejnosti – píae se rok 1899 a světlo světa spatřuje první konkurenceschopný motocykl vyrobený na území Rakouska-Uherska, motocykl nesoucí jméno Slavia.

V roce 1905 pak vyjíždí z mladoboleslavské automobilky i první český automobil – automobil značky Laurin&Klement: rozhodující podíl na jeho vývoji má Václav Laurin.

Václav Laurin se pak zcela zásadním a rozhodujícím způsobem jako konstruktér podílí i na vývoji a výrobě všech dalších motocyklů a automobilů, které z brány mladoboleslavské automobilky vyjedou, a to i poté, co v roce 1925 převezmou v automobilce vedení plzeňské Škodovy závody – i poté zůstává Laurin v automobilce jako její technický ředitel.

Václav Laurin umírá 4. prosince roku 1930 v Mladé Boleslavi.

Bill Gates (celým jménem William Henry Gates), americký podnikatel v oblasti počítačového software, v současnosti nejbohatší člověk světa, přichází na svět ve Spojených státech amerických, ve městě Seattle, 28. října roku 1955 jako syn právníka (ten dnes spravuje charitativní nadaci Billa a jeho manželky Melindy) a učitelky (ta umírá v roce 1994 na rakovinu).

Vzdělání získává Gates ve veřejné seattleské základní škole, v šesté třídě pak přechází na prestižní soukromou školu Lakeside – zde se Gates seznamuje s Paulem Allenem, s nímž pak později založí společnost Microsoft.

K počítači se Bill Gates dostává poprvé jako žák osmé třídy, v roce 1968 (tehdy byl i ve Spojených státech přístup k počítači poměrně výjimečnou událostí, zvláště pak pro malého chlapce) – brzy nato pak společně s Allenem a dalšími spolužáky přemluví jednu ze seattleských počítačových firem, ať jim umožní přístup k novému typu počítače, který vlastní: za možnost pracovat s tímto počítačem a učit se programovat, pak mladíci pomáhají firmě nalézt a opravit chyby v systému počítače.

V sedmnácti letech pak Gates poprvé díky počítači vydělává peníze – jeho škola mu zaplatí honorář 4200 dolarů za to, že pro ni vytvoří počítačový program, který umí vytvářet rozvrh školní výuky. Ve stejném roce (1972) pak Gates s Allenem zakládají svoji první společnou firmu – Traf-O-Data, která navrhuje a vytváří systémy pro analýzu dopravního provozu.

V roce 1973 začíná William Henry Gates studovat na Harvardské univerzitě – na koleji s ním bydlí na stejné chodbě Steve Ballmer, dnešní výkonný ředitel Microsoftu a vedle Gatese a Allena jeho třetí nejdůležitější muž.

V roce 1975 vytváří Gates s Allenem programovací jazyk BASIC pro první osobní počítač Altair 8800 ( patřící mezi tzv. mikropočítače) a prodávají jeho licenci výrobci tohoto počítače – pak už vzniká firma, která přináší dodnes Gatesovi a Allenovi pohádkové zisky: vzniká Microsoft (původně Micro-soft, cílem této firmy bylo vytvářet další verze programu BASIC pro výrobce dalších typů osobních počítačů, např. Atari, Sinclair, tehdejší Apple atd.).

Rozhodující pro rozmach Microsoftu je ale rozhodnutí firmy IBM, která vyrobí osobní počítač, jenž nese jméno IBM PC XT a jenž se má dočkat nasazení jako osobní počítač především v kancelářích jako nástroj manažera – problémem je ale to, že IBM nemá vlastní operační systém, který by mohl být v tomto počítači použit, a nemá ani mnoho času, aby ho vyvinula – konkurence začíná být obrovská a času málo.

IBM proto osloví Microsoft, který operační systém použitelný pro platformu PC vlastní – brzy (v roce 1981) jsou tak nasazeny na trh PC (personal computer, tj. osobní počítač) s operačním systémem MS-DOS. Vítězné tažení Microsoftu světem operačních systémů začíná…  – odhaduje se, že dnes jsou operační systémy společnosti Microsoft (od Windows 95 až po současné Windows XP) nainstalovány až v devadesáti procentech všech počítačů na světě – těch zbylých deset procent pak tvoří různé linuxové distribuce na PC či různé jiné operační systémy na jiných platformách (Apple, OS/2 atd.).

Dnes je Bill Gates pravidelně zmiňován jako nejbohatší muž světa, jeho současný (2004) majetek se odhaduje zhruba na 50 miliard amerických dolarů – rozhodující krok k tomuto bohatství kroku Gates činí v roce 1986, kdy jeho Microsoft vstupuje na burzu – akcie Microsoftu tvoří totiž podstatnou část Gatesova majetku, Gates dnes vlastní přibližně jednu jejich pětinu.

Co se týče Gatesova osobního života, Gates je od roku 1994 ženatý, jeho manželkou je bývalá zaměstnankyně Microsoftu, s níž má Gates tři děti.

Osobnost Billa Gatese vzbuzuje dnes ve společnosti na jedné straně někdy až nekritický obdiv (bývá přirovnáván např. k T. A. Edisonovi, kterého rád cituje), na straně druhé je pak nenáviděn – je sice pravdou, že se ke svému majetku dostal s poměrnou dávkou štěstí (viz výše o operačním systému pro IBM), ale také je pravdou, že štěstí přeje připraveným  – a to Bill Gates byl.

Jinou otázkou je dnešní dominantní postavení Microsoftu na celosvětovém trhu s počítačovým softwarem - operační systémy Windows jsou považovány za standard, stejně tak internetový prohlížeč Internet Explorer: tato dominance má pak za následek jisté zbrždění vývoje nových počítačových technologií.

Do budoucna má William Henry Gates jasno – po odchodu na odpočinek hodlá věnovat celých devadesát pět procent svého majetku na charitu (již dnes je jeho nadace, do níž zatím vložil na 24 miliard amerických dolarů, po britské The Wellcome Trust druhou největší nadací světa).

Tomáš John Baťa, kanadský podnikatel českého původu, přichází na svět 17. září roku 1914 ve Zlíně jako syn Tomáše Bati st. (viz Baťa st., Tomáš), zakladatele obuvnického koncernu Baťa.

V mládí se Tomáš John vyučí ve firmě svého otce, poté studuje obchodní akademii v Uherském Hradišti, další vzdělání získává pak ve Švýcarsku a Velké Británii.

Krátce před vypuknutím druhé světové války (v březnu roku 1939) se Baťa vrací z Velké Británie domů – je potřeba přenést firemní sídlo z Československa, kterému hrozí reálné nebezpečí okupace Německem, za oceán, do Kanady.

Těsně před okupací pak Tomáš John Baťa Československo v čele více než dvou set firemních odborníků (přes Belgii a Spojené státy americké) opouští a usidluje se v Torontu, kde zakládá obuvnickou společnost Bata Shoe Company. Nedaleko od Toronta pak zakládá město Batawa, které se má stát kanadským Zlínem.

Po vypuknutí druhé světové války Baťa přichází se stejným krokem jako jeho otec za světové války první – využívá válečné konjunktury a vyrábí obuv pro kanadskou armádu, zároveň se mu daří získat zakázku na výrobu zbraní, střeliva a dalšího vojenského materiálu: firma Baťa během válečných let mocně pomáhá rozvíjet kanadský průmysl a potažmo celé hospodářství.

Po skončení druhé světové války, během níž mimo jiné vstupuje do řad kanadské armády, Tomáš John Baťa zůstává v Kanadě, odkud řídí aktivity koncernu Baťa, jehož zahraniční filiálky získává po soudních sporech se strýcem (nevlastním bratrem T. Bati st.) J. A. Baťou – pod vedením T. J. Bati pak koncern rozšiřuje svoji výrobu do Asie a Afriky.

Citelným zásahem do rozvoje koncernu je přitom znárodnění československé části Baťova podniku na základě Benešových výnosů v roce 1945 (později je podnik přejmenován na Svit a samotný Zlín po roce 1948 na Gottwaldov) – nicméně postupem času se T. J. Baťovi podaří vybudovat obří nadnárodní obuvnický koncern s více než sto továrnami v devadesáti zemích.

V roce 1979 T. J. Baťa získává za své zásluhy o rozvoj kanadského hospodářství nejvyšší kanadské státní vyznamenání, a to Řád Kanady.

Do Československa pak T. J. Baťa přijíždí teprve po obnovení demokratického zřízení v zemi v roce 1989, v roce 1991 je mu propůjčen Řád T. G. Masaryka II. třídy.

Tomáš Baťa je ženatý, s manželkou Sonjou má syna (Thomas George Baťa, který nyní řídí baťovské obuvnické impérium) a tři dcery.