Zijául Muhammad Hak. Generál, vládnoucí Pákistánu

Zijául Muhammad Hak, pákistánský politik, hlavní představitel vojenské diktatury a prezident Pákistánu v letech 1978-88 (u moci je přitom od roku 1977, kdy vojenským pučem svrhává vládu Z. Bhutta {viz Bhutto, Zulkifar Alí}), přichází na svět 12. srpna roku 1924 v Jalunderu v indickém Pándžábu jako druhé dítě učitele M. Akrama.

Za druhé světové války Hak bojuje v řadách britské Indické armády v Barmě, Indočíně a Malajsii. Hak je absolventem vojenské akademie v Déhrádúnu, později pak úspěšně studuje velitelskou a štábní kolej v Kvétě a kurzy pro štábní důstojníky ve Spojených státech amerických (v letech 1962-64), po vzniku nezávislého Pákistánu působí v pákistánské armádě v mnoha velitelských a štábních funkcích.

V letech 1967-70 Hak působí v Jordánsku, kde se podílí na výcviku jordánské armády.

V roce 1976, 1. dubna, je Hak jmenován pákistánským ministerským předsedou Z. Bhuttem náčelníkem štábu pákistánských pozemních vojsk, v této funkci pak bude působit až do své smrti v roce 1988.

O rok později, v červenci roku 1977, pak Zijául Hak stojí v čele vojenského puče, kterým je předseda vlády Bhutto svržen – je nastolena vojenská diktatura, jejímž je Zak hlavním představitelem.

Zároveň je od července roku 1977 vyhlášen v Pákistánu výjimečný stav (trvá až do prosince roku 1985), v roce 1979 pak nechává vojenská diktatura popravit Z. Bhutta.

V letech 1978-88 působí generál Hak ve funkci pákistánského prezidenta, zároveň vykonává v různých obdobích své vlády mnohé ministerské funkce – působí mimo jiné jako pákistánský ministr zahraničí, ministr ropného průmyslu či ministr plánování.

Generál Zijául Muhammad Hak umírá 17. srpna roku 1988 při leteckém neštěstí, dodnes se přitom spekuluje, zda šlo o dopravní nehodu či zda byl odstraněn některým ze svých politických odpůrců.