V půli týdne: Knižní přehled Marcela Kupky 5

[adsenseyu1]

Adolf Hitler. Bylo toho o něm napsáno už hodně. Známe Hitlerovy ženy, Hitlerovi muže, Hitlerovy zbraně, Hitlerovo cokoli…šílenec s knírkem přitahoval vědce, senzachtivou veřejnost i pomatence všeho druhu vždycky.

V těchto dnech vychází první české vydání knižní biografie, která představuje Adolfa Hitlera jako náctiletého snílka, který sní o kariéře umělce. Jejím autorem je August Kubizek, syn českých rodičů a Hitlerův jediný přítel z mládí. Biografie „führera v jinošských letech“ je můj tip týdne.

August Kubizek: Adolf Hitler… můj přítel z mládí
(Tygros, 2012)

August Kubizek. Jediný Čech, který „má právo být přítelem Vůdce“, jak během jednoho z nemnoha setkání kamarádů z mládí za války řekl sám Hitler. Narodil se roku 1888, od Hitlera jej dělil rok. Vyrůstal sám, tři sestry zemřely brzy po narození. Byla to jedna z věcí, které je s Hitlerem spojovaly – ze šesti dětí Kláry Hitlerové přežili jen Adolf a jeho sestra Paula.

Poprvé se setkali v roce 1906 v Linci. Oba milovali vznešenost oper Richarda Wagnera, oba snili o studiu malířství na vídeňské Akademii múzických umění. Sen se splnil pouze Kubizekovi, Hitlerův život se začal ubírat jinou, dnes dobře známou, cestou.

Od roku 1908 se August a Adolf nestýkali, až v roce 1933 poslal Kubizek Vůdci blahopřání k získání křesla kancléře. V roce 1939 si vzpomněl Hitler, když přítele z mládí pozval na wagnerovský festival do Bayeruthu. Později setkání označil za „jednu z nejkrásnějších chvil života…“

Kniha Adolf Hitler… můj přítel z mládí byla poprvé vydána v roce 1951. Česky vychází poprvé. Proč si jí přečíst? Ukazuje, jak se rodil „fenomén Hitler“, jak se utvářel charakter jednoho z největších zločinců 20. století. Vědcům, senzachtivé veřejnosti i pomatencům všeho druhu.

Sofie Sarenbrant: 36. týden
(Víkend, 2012)

Na konci srpna začalo pršet a prší pořád. Skoro celý týden. Kdyby žil v rybářské vesnici Brantevik Antonín Důra, jistě by řekl, že podobný způsob léta je poněkud nešťastný. Ale Brantevik nejsou Krokovy Vary a Sarenbrant není Vančura, v detektivce 36. týden se s deštivým létem loučí dvě kamarádky na dovolené, Johanna a Agens. Obě jsou těhotné, obě mají několik týdnů do porodu.

Potom se to stane. Krátce před cestou domů si se svými rodinami vyjdou do staré přístavní restaurace. Prožijí příjemný večer, baví se karaoke, dají si dobré jídlo. Ráno přijde vystřízlivění – Agens není k nalezení. Neviděl ji někdo? Policie i přátelé horečnatě pátrají… a pak moře vyhodí na břeh mrtvolu zavražděné ženy.

Sofie Sarenbrant je švédské novinářka a spisovatelka, jedna z těch, které nám česká nakladatelství nabízejí v rámci „nové vlny“ švédské detektivky. Kniha 36. týden je jejím debutem, švédsky vyšla v roce 2010. A zaujala, soudě dle recenzí v severském tisku, kde je 36. týden přirovnáván k Neviditelnému Mari Jungstedt, kterého česky na jaře vydala Kniha Zlín. Pokud se vám Neviditelný líbil, bude se vám líbit i 36. týden.

Ještě si dovolím malou poznámku směrem k prodejcům knihy – autorka se jmenuje Sarenbrant, nikoli Sarenbrandt.

Liliana Lazar: Země prokletých
(Jota, 2012)

Letos je jí čtyřicet. Rumunka moldavské národnosti, která píše francouzsky. Na první pohled kostrbatá kombinace, ale skutečně jen na první. Několik let po pádu komunismu v Rumunsku odešla do Francie (v roce 1996), tak jako mnoho rumunských umělců před ní, namátkou Eugene Ionesco či Tristan Tzara.

(text nakladatele) Děj se otevírá legendou o Lví jámě, v jejíž hlubině zůstaly od 18. století kosti tureckých dobyvatelů. Ty se podle legendy vynořují na povrch, což ale nebrání mladým zamilovaným párům, aby toto místo vyhledávaly ke zvýšení sexuálního zážitku. Vesnice Slobozia, obehnaná temnými a hlubokými lesy, je ovšem sama ponořena do úzkostných pověstí, v lesech se totiž mají potulovat přízraky moroi. Prokleté místo, zmítané předsudky a dávnými démony, se ale stává prostorem nových dramat a násilností, které ovšem nesouvisí pouze s dávnými pověstmi a pohádkami. Na stránkách tohoto magického románu potkává čtenář otcovraha, jenž se promění ve světce; režimem pronásledovaného kněze, utíkajícího před perzekucí do hlubin lesa a své víry.

Země prokletých je autorčiným knižním debutem. Byla vydána v roce 2009, od té doby získává jedno literární ocenění za druhým. Plným právem. Příběh Victora Luca, poustevníka Daniela a rumunské společnosti v letech 1965-1990 by neměl uniknout ani vaší pozornosti. Kdyby pro nic jiného, tak už jen proto, že atmosférou tajemna, pověr a lidové magie může leckomu připomenout Žítkovské bohyně Kateřiny Tučkové.

——————————————————————————————————————————————————————–

Telegraficky ze světa knih

  • Švédsko? To nejsou jen detektivky. Je to i Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel, nejprodávanější švédská kniha let 2010 a 2011. Napsal ji Jonas Jonasson. Ještě bude čas se seznámit, zatím si poznamenejte datum 10. září 2012. V ten den by měl Stoletý stařík vyjít.
  • Adolfina, sestra Sigmunda Freuda. Za války byla deportována do Terezína, zemřela v koncentračním táboře. Stejně jako její tři sestry. Všem jim bylo přes sedmdesát a všechny nechal Freud napospas ve Vídni nacistické okupační správě, když sám v roce 1938 odjížděl do Anglie.  V románu Goce Smilevskeho Freudova sestra Adolfina vypráví příběh svého života i života svého slavného bratra. Vydává Odeon 24. července.
  • Médii proběhla zpráva, že každý obyvatel Česka přečte ročně 17 knih. Vychází to na jednu a půl knihy měsíčně. Prý je to hodně. Myslíte si to také?

A to je vše. Pokud jste nenašli to, co jste hledali, dejte mi vědět na marcel.kupka@gmail.com. Pokud se vám dnešní tipy líbily, těším se zase za týden

Člověk, který má rád příběhy. Zakladatel a exmajitel knihkupectví Eruditus.cz (na to vzpomínám rád), poslední dva roky jsem pracoval pro Euromedia Group. Živí se psaním, radí e-shopům a je copywriter.

[adsenseyu2]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.