Písečná planeta, obří červi, nedostatek vody, mocenské intriky a koření, které umožňuje cestování mezi hvězdami. Když Frank Herbert začal psát Dunu, nevznikala jen další vesmírná dobrodružná sága. Zajímala ho ekologie, fungování společnosti, náboženství i nebezpečí spojené s mocí. Z původně zamýšleného článku o pohybu písečných dun tak postupně vyrostl jeden z nejvýznamnějších románů science fiction.
Frank Patrick Herbert se narodil 8. října 1920 v Tacomě ve státě Washington. Už jako teenager pracoval ve školních novinách a v sedmnácti letech prodal svůj první westernový příběh. Po maturitě působil jako novinář, fotograf a editor v několika západoamerických novinách. Za druhé světové války sloužil u amerického námořnictva jako fotograf, po zranění hlavy byl v roce 1943 propuštěn. Později studoval na University of Washington, studium však nedokončil.
K science fiction se dostal postupně. První žánrovou povídku Looking for Something? publikoval v roce 1952 v časopise Startling Stories. O několik let později vyšel jeho první román The Dragon in the Sea, známý také pod názvem Under Pressure. Herbert přitom stále pracoval jako novinář a jeho literární kariéra se rozvíjela pomalu.
Zlom přišel s Dunou. Impulzem se stala Herbertova návštěva oregonských dun, kde se zajímal o způsob, jakým lze pohyb písku ovlivňovat. Původně chtěl napsat článek o projektu amerického ministerstva zemědělství, postupně ale začal studovat pouštní ekosystémy a kultury lidí, kteří v podobném prostředí žijí. Z článku se stal rozsáhlý román.
Duna nejprve vycházela časopisecky v Analog v letech 1963 a 1965 a jako samostatná kniha vyšla v roce 1965. Herbert v ní vytvořil planetu Arrakis, na níž se odehrává boj o moc nad vzácným kořením melanží. Román spojil ekologická témata s politikou, náboženstvím a otázkou, co se stane, když se z člověka stane symbol a vůdce. V roce 1966 získal Duna historicky první Nebulovu cenu a zároveň cenu Hugo.
Úspěch Duny Herbertovi umožnil stát se spisovatelem na plný úvazek. Na první román navázal dalšími pěti knihami: Spasitel Duny, Děti Duny, Božský imperátor Duny, Kacíři Duny a Kapitula: Duna. Právě těchto šest románů tvoří původní Herbertovu sérii. Poslední z nich, Kapitula: Duna, vyšla v roce 1985.
Herbert přitom nebyl autorem jediné série. Napsal také například The Green Brain, Destination: Void, The Eyes of Heisenberg, The Dosadi Experiment, Hellstrom’s Hive nebo The White Plague. Jeho tvorba se často vracela k ekologii, lidskému chování, společenským systémům a vztahu člověka k prostředí.
Na filmové plátno se Duna dostala už v roce 1984 v režii Davida Lynche. Později vznikly také televizní adaptace a nová filmová verze Denise Villeneuvea, jejíž první dva díly měly premiéru v letech 2021 a 2024. Herbert už ale jejich vzniku přihlížet nemohl.
Frank Herbert zemřel 11. února 1986 v Madisonu ve Wisconsinu, ve věku 65 let. Washington Post tehdy uvedl, že podlehl rakovině. Po jeho smrti se světa Duny ujali další autoři, především jeho syn Brian Herbert a Kevin J. Anderson. Původních šest románů však zůstává dílem autora, který dokázal z pouště vytvořit celý vesmír – a z ekologického tématu jednu z nejvlivnějších sci-fi vizí 20. století.