Když v roce 2019 na pódiu prohlásila „Jsem žena, jsem matka, jsem Italka, jsem křesťanka“, její slova se stala symbolem politického hnutí, které chtělo změnit směřování Itálie. O tři roky později Giorgia Meloniová dosáhla na nejvyšší politickou funkci v zemi. Jako první žena v italských dějinách stanula v čele vlády a postupně se zařadila mezi nejvýraznější konzervativní politiky Evropy.
Giorgia Meloniová se narodila 15. ledna 1977 v Římě. Vyrůstala v římské čtvrti Garbatella, kde žila s matkou a sestrou. O politiku se začala zajímat už v dospívání. V patnácti letech vstoupila do mládežnického hnutí spojeného s Italským sociálním hnutím, které navazovalo na poválečnou neofašistickou tradici. Později působila v Národní alianci a její kariéra rychle stoupala. Historické kořeny jejího politického prostředí dodnes vyvolávají spory. Meloniová sama odmítá, že by její strana představovala návrat fašismu.
V roce 2006 byla zvolena do Poslanecké sněmovny a o dva roky později se v kabinetu Silvia Berlusconiho stala ministryní pro mládež. V roce 2012 spoluzaložila stranu Fratelli d’Italia, tedy Bratři Itálie, a v roce 2014 se postavila do jejího čela. Zpočátku šlo o menší politickou sílu, postupně však získávala podporu voličů, kteří požadovali přísnější migrační politiku, důraz na národní suverenitu a konzervativní společenské hodnoty.
Parlamentní volby v září 2022 její straně přinesly vítězství a 22. října téhož roku se Meloniová stala premiérkou. Její vládu tvoří koalice s Ligou Mattea Salviniho a stranou Forza Italia. V zahraniční politice podporuje Ukrajinu v obraně proti ruské invazi a zároveň prosazuje silnější postavení Itálie v Evropské unii. V domácí politice klade důraz na omezení nelegální migrace a tradiční pojetí rodiny. Kritici jí vyčítají tlak na práva menšin a snahu měnit demokratická pravidla ve prospěch vládní koalice.
V září 2026 agentura Reuters informovala, že Meloniová chce zůstat v úřadu až do konce volebního období. Její vláda se mezitím stala nejdéle sloužícím italským kabinetem od druhé světové války. V říjnu parlament schválil její kontroverzní volební reformu, která má vítězné koalici s nejméně 42 procenty hlasů přidělit bonusová křesla. Opozice plánuje napadnout zákon u ústavního soudu.