Theodore Robert Bundy, známý jako Ted Bundy, se narodil 24. listopadu 1946 ve městě Burlington ve státě Vermont. Už od dětství projevoval znaky komplikované osobnosti – byl inteligentní, působil sebejistě, ale zároveň měl hluboké vnitřní napětí a potřebu kontroly. Byl vychováván v rozporuplném rodinném prostředí: své prarodiče dlouho považoval za rodiče a vlastní matku za sestru. Tento fakt se později často zmiňuje jako jeden z prvků jeho psychického rozvratu.
Studoval na University of Washington, kde se věnoval psychologii. Jeho okolí ho vnímalo jako ambiciózního, charismatického mladíka s přirozeným šarmem. Krátce pracoval i v politice – mimo jiné pomáhal s kampaní Republikánské strany. V té době začal pečlivě budovat veřejný obraz úspěšného, spolehlivého muže.
Za fasádou dokonalosti se však skrýval patologický vrah. První potvrzené vraždy spáchal v první polovině 70. let v státech Washington, Oregon, Utah a Colorado. Jeho oběťmi byly většinou mladé ženy, které unesl, zneužil a zavraždil. Odhaduje se, že zabil více než 30 žen, skutečný počet ale pravděpodobně nikdy nebude znám. Bundy své oběti lákal svým vzhledem a přesvědčivostí – často předstíral zranění nebo potřeboval pomoc, aby si získal důvěru.
V roce 1975 byl poprvé zatčen, ale několikrát se mu podařilo uniknout z vězení, což z něj udělalo mediální fenomén. Po druhém útěku v roce 1977 utekl až na Floridu, kde zabil dvě studentky v domovním klubu Chi Omega a později i dvanáctiletou dívku Kimberly Leachovou. V roce 1978 byl dopaden a následně odsouzen k trestu smrti.
Bundy se během procesu choval neobvykle – často sám sebe zastupoval, manipuloval porotu i veřejnost a snažil se působit jako inteligentní právník. Jeho případ se stal předmětem studií kriminální psychologie, zejména kvůli kombinaci vysoké inteligence, narcismu a absence empatie.
Po více než deseti letech ve vězení byl Ted Bundy popraven 24. ledna 1989 na Floridě elektrickým proudem. Krátce před smrtí se přiznal k dalším vraždám a stal se symbolem zla, které může mít dokonale lidskou tvář.
Dopad a odkaz
Případ Teda Bundyho zásadně ovlivnil americkou kriminologii. Stal se jedním z prvních, kdo inspirovali vznik behaviorálních jednotek FBI a rozvoj tzv. profilování sériových vrahů. Jeho osobnost zůstává předmětem studií i filmových a dokumentárních adaptací – například The Bundy Tapes (Netflix) nebo film Extremely Wicked, Shockingly Evil and Vile (2019), kde ho ztvárnil Zac Efron.