Norský král Harald V. patřil k panovníkům, kteří dokázali spojit tradiční instituci monarchie s moderní dobou. Byl respektovaným státníkem, ale také mimořádně úspěšným jachtařem, který reprezentoval Norsko na třech olympijských hrách. Na trůnu strávil více než 35 let a jeho veřejné vystupování bylo často civilnější než u mnoha jiných evropských monarchů.
Harald V. se narodil 21. února 1937 ve Skaugumu u Osla jako syn korunního prince Olava a princezny Märthy. Byl prvním norským princem narozeným v zemi po téměř šesti stoletích. Jeho dědečkem byl král Haakon VII., první norský král po osamostatnění země v roce 1905.
Jeho dětství výrazně poznamenala druhá světová válka. Když Německo v dubnu 1940 napadlo Norsko, královská rodina uprchla ze země. Harald se svou matkou a sestrami nakonec odjel do Spojených států, zatímco jeho otec a dědeček působili v exilu ve Velké Británii. Do Norska se rodina vrátila po osvobození v roce 1945.
Harald vystudoval mimo jiné vojenskou akademii a v letech 1960 až 1962 studoval společenské vědy, historii a ekonomii na Balliol College v Oxfordu. Vedle povinností budoucího panovníka se intenzivně věnoval sportu, především jachtingu. Startoval na olympijských hrách v Tokiu v roce 1964, v Mexiku 1968 a Mnichově 1972. V Tokiu navíc nesl norskou vlajku při slavnostním zahájení. Později získal se svou posádkou titul mistra světa a evropského šampiona.
Významnou událostí jeho soukromého života byl sňatek se Sonjou Haraldsenovou. Korunní princ si chtěl vzít ženu mimo evropskou šlechtu, což tehdy vyvolávalo značnou kontroverzi. Po devítiletém vztahu získal souhlas svého otce a 29. srpna 1968 se v oselské katedrále oženil. Manželé měli dvě děti – princeznu Märthu Louise a korunního prince Haakona.
Na trůn nastoupil 17. ledna 1991, po smrti svého otce Olava V. O čtyři dny později složil v parlamentu přísahu a v červnu téhož roku byl vysvěcen v katedrále v Trondheimu. Jeho oficiálním heslem se stalo „Alt for Norge“, tedy „Vše pro Norsko“.
Harald se během vlády snažil monarchii přiblížit běžným Norům. Výrazně se to projevilo například po teroristických útocích z 22. července 2011, kdy vystupoval jako symbol národní soudržnosti. Ve svém projevu zdůrazňoval, že po takové tragédii je důležité zůstat spolu a dát prostor různým podobám smutku.
V posledních letech se jeho zdravotní stav zhoršoval a několikrát byl hospitalizován. Harald V. zemřel 28. srpna 2026 v 6:35 ráno v univerzitní nemocnici v Oslu. Bylo mu 89 let. Oznámil to norský královský dvůr. Česká televize následně informovala, že po jeho smrti se novým norským králem stal jeho syn Haakon VIII.
Harald V. se tak stal nejdéle sloužícím norským králem své generace a zároveň nejstarším vládnoucím evropským monarchou. Zanechal po sobě obraz panovníka, který měl rád sport, přírodu a především svou zemi.