V čele katolické církve stojí od května 2025 muž, který většinu své kněžské dráhy strávil mimo Spojené státy, především mezi věřícími v Peru. Papež Lev XIV. se stal prvním Američanem zvoleným hlavou římskokatolické církve. Jeho pontifikát se nyní dostává do další důležité fáze: zatímco se snaží určovat směřování církve v neklidném světě, musí se vypořádat také se zdravotními problémy. V říjnu 2026 podstoupil operaci plic a zotavuje se v římské nemocnici.
Lev XIV., vlastním jménem Robert Francis Prevost, se narodil 14. září 1955 v Chicagu ve státě Illinois. Vyrůstal v katolické rodině a už od mládí se zajímal o církevní život. Na Villanovské univerzitě v Pensylvánii vystudoval matematiku a následně se vydal na kněžskou dráhu. Vstoupil do augustiniánského řádu, jehož členové se řídí duchovním odkazem svatého Augustina. Knězem byl vysvěcen v roce 1982 a později získal doktorát z kanonického práva na Papežské univerzitě svatého Tomáše Akvinského v Římě.
Zásadní část života prožil v Peru, kam odjel jako misionář. Pracoval v pastoraci, věnoval se vzdělávání budoucích kněží a postupně zastával významné funkce v augustiniánském řádu. V roce 2001 byl zvolen jeho generálním převorem a tuto funkci vykonával dvě šestiletá období. V roce 2014 ho papež František jmenoval biskupem v peruánském Chiclayu. Prevost získal také peruánské občanství a zkušenost s životem v Latinské Americe se stala jedním z určujících prvků jeho působení.
V roce 2023 ho František povolal do Vatikánu, kde se stal prefektem Dikasteria pro biskupy. Úřad mu umožnil podílet se na výběru biskupů z celého světa. V září téhož roku byl jmenován kardinálem. Po smrti papeže Františka se zúčastnil konkláve a 8. května 2025 byl zvolen jeho nástupcem. Zvolil si jméno Lev XIV. – jako první papež v dějinách pochází ze Spojených států a zároveň je prvním papežem z augustiniánského řádu. Jeho oficiální životopis zveřejňuje Vatikán na svých stránkách.
Zdravotní stav papeže se dostal do centra pozornosti v říjnu 2026. Lev XIV. oznámil, že lékaři při vyšetřeních objevili malý, lokalizovaný uzel v plíci, který doporučili chirurgicky odstranit. Dne 13. října podstoupil operaci v římské nemocnici Gemelli. Podle Vatikánského tiskového střediska zákrok proběhl úspěšně a papež se vrátil na svůj pokoj.
Nejnovější zpráva Vatikánských médií z 14. října uvádí, že pooperační zotavování probíhá normálně. Krevní testy a rentgen hrudníku odpovídají očekávanému průběhu, papež absolvuje dechovou rehabilitaci, začal chodit po pokoji a normálně jí. Agentura Associated Press ve své aktuální zprávě informovala, že lékaři čekají na další výsledky vyšetření, které mají upřesnit povahu nálezu a rozhodnout o případné další léčbě. Veřejné akce byly zrušeny do 20. října a plánovaná listopadová cesta do Jižní Ameriky zůstává nejistá. Další prognózu proto zatím nelze spolehlivě určit.