Maximinus Thrax, první římský císař, který pochází z řad vojska, tedy první tzv. vojenský císař, přichází na svět v roce 172 našeho letopočtu jako syn gótského rolníka.
Původně je Maximinus Thrax nejspíše pastevcem, později pak vstupuje do římského vojska, kde pak začíná jeho strmá politická kariéra, končící až na samém vrcholu tehdejší moci – na trůnu římského císaře: už v roce 232 velí Maximinus Thrax legii v Egyptě, brzy nato je pak jmenován správcem římské Mezopotámie.
V roce 235 je pak Maximinus svými legionáři, kteří zavraždí dosavadního císaře Alexandra Severa, provolán za římského císaře.
Jako císař si Maximinus Thrax počíná rozhodně a bezohledně – hned na počátku své vlády potlačí krvavě dvě vzpoury v legiích, stejně krvavě potlačí veškerou opozici vůči jeho osobě. Během své vlády pak preferuje armádu, moc Senátu je výrazně omezena.
Poté, co se mu podaří zajistit si vládu na Římem, začne Maximinus Thrax s výboji za hranice říše – na severu překročí jeho vojska Rýn a podmaní si Germánii, během tažení podél toku Dunaje si římská vojska podmaní i národy Sarmatů a Dáků.
V roce 238 proti císaři vypukne vzpora, v jejímž čele stojí správce Afriky Gordian I. a jeho syn Gordian II. – ke vzpouře se připojí valná část říše a senát, nicméně Maximinus Thrax v čele svých legií povstání během pouhých dvaceti dnů rozdrtí: přesto Senát prohlásí za vládce Říma dva nové císaře, Balbina a Pupiena.
Stále ještě v roce 238 pak přichází i Maximinův konec – odpor římské veřejnosti, odboj Senátu a nedostatek potravin a materiálů ve vojsku (císař mnohdy konfiskuje chrámový majetek) vedou nakonec k tomu, že se legie, které Maximina vynesly až na císařský trůn, obrátí proti němu – 10. května roku 238 je pak císař Maximinus Thrax, císař, který ani jednou za své vlády nenavštíví Řím, ve spánku svými vojáky zavražděn právě během pochodu na Věčné město.