Jeho obrazy dodnes dokážou člověka přimět, aby se na ně díval o něco déle, než původně zamýšlel. Hubená těla, pokřivené postavy, nervózní linie, výrazné ruce a pohledy, které jako by se dívaly někam pod povrch. Egon Schiele nemaloval lidi tak, jak by si přáli být viděni. Maloval je zranitelné, tělesné a plné vnitřního napětí. Přestože zemřel ve věku pouhých 28 let, stal se jednou z nejvýraznějších osobností vídeňské moderny a rakouského expresionismu.
Egon Schiele se narodil 12. června 1890 v Tullnu v Dolních Rakousích. Kreslení se věnoval od dětství a v roce 1906 byl jako šestnáctiletý přijat na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Tradiční akademická výuka mu ale brzy začala připadat příliš svazující. Jeho učitelem byl Christian Griepenkerl.
Zásadní roli v jeho uměleckém vývoji sehrál Gustav Klimt, s nímž se Schiele seznámil v roce 1907. Klimt mu pomáhal navazovat kontakty se sběrateli a podporoval jeho vstup na vídeňskou uměleckou scénu. Schiele však jeho vliv postupně překonal a vytvořil si vlastní, okamžitě rozpoznatelný styl. V roce 1909 opustil akademii a spoluzaložil Neukunstgruppe, Novou uměleckou skupinu.
Do středu své tvorby postavil lidské tělo. Vytvářel množství aktů a autoportrétů, které ale nebyly pouhými studiemi anatomie. Zkroucené končetiny, ostré linie a neobvyklá gesta měly vyjadřovat také vnitřní stav člověka. Leopold Museum uvádí, že Schiele po sobě zanechal mimo jiné stovky obrazů, více než 200 akvarelů, kreseb a grafik.
V roce 1911 pobýval s Wally Neuzil v Českém Krumlově. Později se přesunul do Neulengbachu, kde byl v roce 1912 zatčen v souvislosti s kresbami zobrazujícími nahé postavy. Nejzávažnější obvinění byla stažena, Schiele však strávil 24 dní ve vazbě a nakonec byl odsouzen kvůli zpřístupnění erotických kreseb nezletilým.
V červnu 1915 se oženil s Edith Harmsovou. Během první světové války sloužil v armádě, mimo jiné v Praze a v tehdejším Neuhausu v Čechách. Jeho pozdní tvorba se přitom začala měnit. Linie se zklidňovaly, postavy získávaly plnější tvary a portréty působily realističtěji. Leopold Museum tuto proměnu spojuje s velkými osobními i historickými změnami, které Schiele prožíval po roce 1914.
Rok 1918 pro něj znamenal vrchol kariéry. Krátce nato však přišla tragédie. Edith, která byla těhotná, zemřela v říjnu na španělskou chřipku. Egon Schiele zemřel stejnou nemocí 31. října 1918, pouhé tři dny po své manželce.
Bylo mu 28 let. Jeho umělecká kariéra trvala sotva deset let, přesto po sobě zanechal dílo, které zásadně ovlivnilo obraz rakouského expresionismu. Jeho obrazy dnes najdeme mimo jiné ve vídeňském Belvederu a Leopold Museum spravuje jednu z nejvýznamnějších veřejných sbírek jeho tvorby.