Aniž by někdy herectví studoval, stal se Pavel Landovský jednou z největších osobností české divadelní a filmové scény druhé poloviny 20. století. V pátek večer 10. října osobitý herec s nezaměnitelnou dikcí a výrazem ve věku 78 let zemřel ve svém pražském bytě.
Léta šedesátá – nástup ke slávě
V době, kdy komunistický režim v Československu trochu povolil otěže a začal směřovat k Pražskému jaru 1968, prosadil se na prknech, která znamenají svět i na filmovém plátně svérázný muž s nehereckou minulostí – Pavel Landovský.
Vyučený nástrojář, který se čtyřikrát pokoušel dostat na DAMU (a pokaždé neúspěšně), si zahrál nepřehlédnutelné postavy v tak věhlasných snímcích jako je Markéta Lazarová, Adelheid nebo Utrpení mladého Boháčka. Další slavné filmy, ve kterých si Pavel Landovský zahrál výraznou roli? Svatba jako řemen, Farářův konec, Svatby pana Voka a další a další. Deset let strávil Pavel Landovský zároveň na scéně Činoherního klubu.
Po podpisu Charty emigrace
Po sovětské okupaci Československa a následné husákovské normalizaci podepsal Pavel Landovský Chartu 77, poté byl v rámci akce Státní bezpečnosti Asanace donucen k emigraci do Rakouska. I tady se prosadil jako herec, a posléze i jako divadelní režisér, a to na scéně vídeňského Burgtheateru. Domů, do Československé republiky se vrátil teprve po listopadových událostech roku 1989.
Major Terazky. Největší polistopadová role
Po návratu se Pavel Landovský zapojil do občanského i hereckého života, hned v roce 1990 si zahrál například ve snímku V žáru královské lásky nebo televizní adaptaci hry Václava Havla Audience. Nejvýrazněji se zapsal do paměti „polistopadových“ diváků rolí majora Terazkyho ve filmu Černí baroni na motivy románu Miloslava Švandrlíka, zahrál si ale v mnoha dalších (i televizních) filmech a seriálech – Hotel Herbich, Policajti z předměstí, Amerika, Válka barev, Anděl Exit, Vratné lahve, Nestyda, Odcházení… posledním filmem, ve kterém si zahrál, byl snímek Bastardi 3.
Svéráz, který neuměl mlčet
Pavel Landovský patřil k lidem, kteří vždy říkali, co si myslí. I když jim to nebylo právě ku prospěchu. Za normalizace se proto stal součástí disentu, aby byl po podpisu Charty 77 donucen k emigraci, nemlčel ani po roce 1989.
10. října 2014 Pavel Landovský ve věku 78 let zemřel.