František Fajtl, narozený 20. srpna 1912 v Doníně u Loun, se stal jedním z nejznámějších československých válečných pilotů. Již od dětství ho vedla láska k vlasti a létání. Po absolvování Vojenské akademie v Hranicích se stal pilotem stíhačky a v roce 1939, po okupaci Československa, uprchl do Polska.
Po krátkém působení ve Francii, kde bojoval proti nacistům, se dostal do Velké Británie, kde vstoupil do řad RAF a bojoval v Bitvě o Británii. Zde získal mnoho uznání a stal se prvním československým velitelem britské perutě.
V květnu 1942 byl při letecké operaci nad Francií sestřelen, ale díky pomoci francouzských odbojářů se mu podařilo uniknout přes Pyreneje do Španělska. Tam byl sice krátce uvězněn, ale britské úřady si vymohly jeho propuštění, a Fajtl se vrátil do Anglie, kde pokračoval v boji.
V roce 1944 se František Fajtl zapojil do Slovenského národního povstání jako velitel československého leteckého pluku na východní frontě. Po válce se stal hrdinou, ale v roce 1949 byl komunistickým režimem propuštěn z armády, uvězněn a až po 17 měsících propuštěn.
Po pádu komunismu se František Fajtl dočkal plné rehabilitace a v roce 1990 byl povýšen do hodnosti generálmajora. Napsal několik knih o svých zážitcích z války, včetně autobiografie Sestřelen. Zemřel 4. října 2006 ve věku 94 let, zanechávaje po sobě odkaz odvahy a věrnosti vlasti.