David Černý (15. prosince 1967, Praha) je jedním z nejznámějších a nejvýraznějších českých sochařů a výtvarníků současnosti. Proslul především svými provokativními sochami a veřejnými instalacemi, které často vzbuzují rozruch nejen v Česku, ale i v zahraničí.
Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze (AVU). Už během studia na sebe upozornil, když v roce 1991 natřel na růžovo sovětský tank č. 23 na pražském Smíchově, který byl památníkem osvobození Prahy Rudou armádou. Tato akce mu přinesla pozornost médií, ale i zatčení – a zároveň odstartovala jeho kariéru jako „enfant terrible“ českého umění.
K nejznámějším sochám a dílům Davida Černého patří například „Miminka“ (lezoucí batolata na Žižkovské věži), „Kůň“ (parodující sochu sv. Václava ve vestibulu Lucerny), „Quo vadis“ (Trabanti na nožičkách před německým velvyslanectvím), „Entropa“ (kontroverzní plastika vytvořená pro české předsednictví v EU), nebo pohyblivá hlava Franze Kafky v Praze. Jeho instalace jsou často provokativní, hravé, sarkastické a nebojí se komentovat společenská či politická témata.
Kontroverze k Černému patří stejně jako jeho humor. Snad největší pobouření vzbudila právě „Entropa“ v roce 2009 – dílo vytvořené pro budovu Rady EU v Bruselu, které parodovalo stereotypy evropských zemí. Vyvolalo debaty i diplomatické protesty (zejména od Bulharska). Černý je ale zvyklý čelit kritice a říká, že umění má „dráždět a vyvolávat otázky“.
V posledních letech realizuje velké projekty nejen v Česku, ale i v zahraničí. Je autorem několika pražských dominant a jeho díla najdete i v galeriích a veřejném prostoru napříč Evropou. Navzdory kontroverzím si Černý udržuje vysoký kredit i na mezinárodní scéně.
O svém osobním životě Černý veřejně příliš nemluví. Je známý svou nezávislostí, smyslem pro černý humor a tím, že si nebere servítky před žádnou autoritou.