Rudolf Habsburský, celým jménem Rudolf František Karel Josef Habsbursko-Lotrinský, byl jediným synem císaře Františka Josefa I. a císařovny Alžběty Bavorské, známé jako Sisi. Od narození byl následníkem rakousko-uherského trůnu a mnozí v něm viděli budoucnost habsburské monarchie. Jeho život však skončil tragicky ve věku pouhých třiceti let při dodnes diskutované události v Mayerlingu.
Narodil se 21. srpna 1858 na zámku Laxenburg nedaleko Vídně. Jako jediný mužský potomek císařského páru byl od dětství připravován na převzetí vlády. Výchova byla zpočátku velmi přísná a vojensky zaměřená, později však získal vzdělání pod vedením významných vědců a pedagogů, díky čemuž si vytvořil zájem o přírodní vědy, historii i politiku.
Na rozdíl od svého konzervativního otce zastával Rudolf liberálnější názory. Prosazoval modernizaci monarchie, podporoval vědu a zajímal se o publicistiku. Publikoval články pod pseudonymem a podílel se také na rozsáhlém díle Rakousko-uherská monarchie slovem i obrazem, které představovalo jednotlivé země mnohonárodnostní říše.
Dne 10. května 1881 se oženil s belgickou princeznou Štěpánkou. Manželství však nebylo šťastné a narodila se z něj pouze jediná dcera Alžběta Marie. Postupem času se vztahy mezi manželi i mezi Rudolfem a císařem Františkem Josefem stále zhoršovaly.
Na konci 80. let 19. století navázal milostný vztah s baronkou Mary Vetserovou. Dne 30. ledna 1889 byli oba nalezeni mrtví na loveckém zámečku v Mayerlingu. Podle nejrozšířenější verze Rudolf nejprve zastřelil svou milenku a poté spáchal sebevraždu. Okolnosti případu se staly předmětem mnoha teorií a historických debat a dodnes patří k největším záhadám habsburské monarchie.
Smrt korunního prince zásadně změnila následnictví habsburského trůnu. Po Rudolfovi se dědicem stal arcivévoda Karel Ludvík a později jeho syn František Ferdinand d’Este, jehož atentát v Sarajevu v roce 1914 se stal bezprostředním impulzem k vypuknutí první světové války.