František Laurin (* 12. listopadu 1934, Praha – † 31. července 2026) byl český divadelní a televizní režisér, vysokoškolský pedagog a bývalý ředitel Divadla na Vinohradech. Během více než šesti desetiletí vytvořil desítky divadelních inscenací a vychoval řadu známých českých herců. Široké veřejnosti byl znám také jako otec herečky Sabiny Laurinové.
Po maturitě nejprve nastoupil na České vysoké učení technické, brzy však zjistil, že jeho skutečným posláním je divadlo. Přestoupil na DAMU, kde vystudoval činoherní režii a absolvoval v roce 1959. Už během studií začal působit jako režisér v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého, kterému zůstal věrný více než dvacet let.
V letech 1981 až 1987 režíroval v činohře Národního divadla. V roce 1988 se stal ředitelem Divadla na Vinohradech, které vedl do roku 1990. Po sametové revoluci pokračoval jako umělecký šéf Východočeského divadla Pardubice a hostoval také na dalších českých scénách. Vedle režijní práce se dlouhodobě věnoval pedagogické činnosti. Učil na DAMU a později na Pražské konzervatoři, kde vychoval několik generací herců.
Vedle divadelní režie spolupracoval také s Československou televizí. Režíroval televizní inscenace, pohádky i seriály a podílel se na řadě kulturních projektů. Pro kolegy byl známý jako náročný, ale spravedlivý režisér, který kladl důraz na poctivou hereckou práci a respekt k divadelnímu řemeslu.
Jeho dcerou je herečka Sabina Laurinová, známá například z pohádek Peklo s princeznou, Peklo štěstí, seriálů Ulice, ZOO nebo z moderování pořadu DO-RE-MI. Sama několikrát uvedla, že právě otec ji už od dětství přivedl k divadlu a umožnil jí nahlédnout do zákulisí herecké profese. Přesto se snažila prosadit vlastními silami a vyhnout se tomu, aby byla vnímána pouze jako „dcera slavného režiséra“.
František Laurin zemřel 31. července 2026 v Praze ve věku 91 let. Delší dobu se léčil v Nemocnici Na Homolce se srdečními potížemi. Zprávu o jeho úmrtí potvrdila médiím jeho dcera Sabina Laurinová. Česká divadelní scéna tak přišla o výraznou osobnost, která významně ovlivnila několik generací herců i podobu českého divadla druhé poloviny 20. století.