Louis de Funès, vlastním jménem Louis Germain David de Funès de Galarza (* 31. července 1914, Courbevoie, Francie – † 27. ledna 1983, Nantes, Francie) byl francouzský filmový a divadelní herec, komik a scénárista španělského původu. Patří k největším legendám evropské kinematografie a dodnes je považován za nejslavnějšího francouzského komika všech dob. Proslul mimořádně energickým hereckým projevem, nezaměnitelnou mimikou a schopností proměnit i obyčejnou scénu v nezapomenutelnou komediální situaci. Ve Francii byl od konce 60. let opakovaně označován za nejoblíbenějšího filmového herce.
Narodil se do rodiny španělských emigrantů, kteří odešli do Francie po rodinných neshodách. V mládí vystřídal řadu zaměstnání – pracoval například jako účetní, dekoratér nebo kožešník. Výborně ovládal hru na klavír a dlouhou dobu se živil jako jazzový pianista v pařížských barech. Právě zde si lidé začali všímat jeho komediálního talentu a výrazné mimiky. Později absolvoval hereckou školu Cours Simon a začal získávat první filmové role.
Jeho filmová kariéra se rozvíjela pomalu. Téměř dvacet let hrál převážně epizodní role, než se prosadil jako hlavní hvězda. Průlom znamenaly filmy Pouic-Pouic, Faites sauter la banque! a především Četník ze Saint Tropez (1964), v němž vytvořil postavu strážmistra Ludovica Cruchota. Série pokračovala filmy Četník v New Yorku, Četník se žení, Četník ve výslužbě, Četník a mimozemšťané a Četník a četnice a stala se jednou z nejúspěšnějších komediálních sérií evropské kinematografie.
Ve stejné době zazářil také jako komisař Juve v trilogii Fantomas, Fantomas se zlobí a Fantomas kontra Scotland Yard, kde vytvořil nezapomenutelnou hereckou dvojici s Jeanem Maraisem. Obrovský divácký úspěch zaznamenaly také filmy Smolař, Velký flám, Grand restaurant pana Septima, Hibernatus, Piti piti pa, Mánie velkoleposti, Dobrodružství rabína Jákoba, Křidýlko nebo stehýnko, Lakomec, Zelňačka nebo Pošetilost mocných. Mnohé z těchto snímků dodnes patří k nejnavštěvovanějším filmům v historii francouzských kin.
Na rozdíl od mnoha komiků nebyl Louis de Funès pouze filmovou hvězdou. Významnou část kariéry věnoval také divadlu, kde sklízel úspěchy například ve hře Oscar, kterou později převedl i na filmové plátno. Jeho spolupráce s režiséry Gérardem Ourym a Jeanem Giraultem patří k nejúspěšnějším v dějinách francouzské komedie.
V osobním životě byl dvakrát ženatý. Z prvního manželství měl syna Daniela, se svou druhou manželkou Jeanne Barthélemy de Maupassantovou měl syny Patricka a Oliviera. Olivier si jako dítě zahrál v několika otcových filmech, později se však vydal jinou profesní cestou a stal se pilotem společnosti Air France.
V roce 1975 prodělal dva infarkty, po nichž lékaři doporučili výrazně omezit pracovní tempo. Přesto se po několikaměsíční pauze vrátil před kameru a natočil například Křidýlko nebo stehýnko, Lakomce, Pošetilost mocných a svůj poslední film Četník a četnice. Zemřel 27. ledna 1983 na následky srdečního infarktu ve věku 68 let.
Ani desítky let po své smrti neztratil Louis de Funès na popularitě. Jeho filmy se pravidelně vysílají v televizi po celé Evropě, vznikají o něm dokumenty a v jeho rodné Francii mu bylo věnováno muzeum i řada výstav. Díky nezaměnitelnému stylu, mimořádné energii a komediálnímu talentu zůstává jednou z největších ikon světové filmové komedie.