Miroslav Ševčík je ekonom, bývalý děkan Vysoké školy ekonomické a politik, jehož jméno se v posledních letech objevuje nejen v debatách o české ekonomice, ale také v souvislosti se spory na akademické půdě a jeho veřejnými vystoupeními. Od podzimu 2025 působí jako poslanec za SPD a patří k výrazným postavám parlamentní opozice.
Narodil se 15. června 1958 v tehdejším Gottwaldově, dnešním Zlíně. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, kde se později stal vysokoškolským pedagogem. Dlouhodobě se věnoval makroekonomii, hospodářské politice a ekonomickému liberalismu. Patřil také k zakladatelům Liberálního institutu, který vznikl na konci roku 1989.
Na VŠE se stal jednou z nejvýraznějších osobností Národohospodářské fakulty. Děkanem byl v letech 2010 až 2018 a do funkce se vrátil v roce 2022. Jeho druhé působení však provázely spory s vedením univerzity. V prosinci 2023 ho rektor Petr Dvořák odvolal kvůli jeho veřejnému vystupování a poškozování dobrého jména školy. Ševčík se proti rozhodnutí bránil soudní cestou. V květnu 2026 Městský soud v Praze jeho žalobu znovu zamítl. Jak uvedl iDNES.cz, Ševčík avizoval další kasační stížnost.
Do širšího povědomí veřejnosti se dostal také v březnu 2023 při protivládní demonstraci v Praze, jejíž část účastníků se pokusila dostat do budovy Národního muzea kvůli ukrajinské vlajce. Ševčík tvrdil, že na místo přišel pomoci zraněnému člověku. Událost vyvolala rozsáhlou mediální pozornost a přispěla k debatám o jeho působení ve veřejném prostoru.
V parlamentních volbách v říjnu 2025 kandidoval jako lídr společné kandidátky SPD, Trikolory, Svobodných a PRO v Jihomoravském kraji a získal poslanecký mandát. Podle oficiálního webu Poslanecké sněmovny je místopředsedou rozpočtového výboru a členem výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport.
Pozornost vzbudilo také jeho majetkové přiznání. Seznam Zprávy v prosinci 2025 informovaly, že Ševčík vykázal nemovitosti a pohledávky včetně půjčky ve výši 50 milionů korun. Podrobnosti této pohledávky tehdy odmítl novinářům komentovat.
Ševčík tak spojuje akademickou dráhu, ekonomické komentování a politiku. Jeho působení provázejí jak příznivci oceňující jeho kritiku vládní hospodářské politiky, tak odpůrci, kteří upozorňují na jeho kontroverzní výroky a veřejné konflikty.