Adéla Laštovková Stodolová (*18. října 1978, Brno) je uznávaná česká režisérka, choreografka a herečka, která se specializuje na nonverbální divadlo a současný tanec. Studovala na pražské Konzervatoři Duncan Centre a pokračovala na HAMU pod vedením Ctibora Turby, kde rozvíjela svůj zájem o pohybové divadlo a prolínání žánrů.
Ve své práci spojuje divadelní tvorbu s autorskými prvky a její inscenace, jako je „Meda“ nebo „Werich“, jsou ceněné pro svou hloubku a poetiku. Stodolová se tak stala výraznou osobností na české kulturní scéně, kde často spolupracuje s tvůrčími týmy a inovativně pracuje s pohybem a obrazem.
Adéla Stodolová vychovává dva syny, Kristiána a Jáchyma, kteří se od ní učí nejen kreativnímu přístupu, ale také zodpovědnosti. I když oba směřují různými cestami – starší syn se zajímá o umění, mladší spíše o vědu – jsou pevně propojeni společnými plány a inspirací, kterou jim Adéla jako máma dává. Vztah k rodině a klidný domov na pražských Vinohradech jsou pro Adélu Stodolovou zásadní, což se odráží i ve stylu její práce, kde kombinuje moderní a archaické prvky.
Jedním z nejtěžších okamžiků v jejím životě byla tragická ztráta bývalého manžela Jiřího Laštovky, který spáchal sebevraždu. V pořadu „Třináctá komnata“ se Stodolová otevřeně podělila o to, jak tato událost ovlivnila ji i její syny. Životní zlom ji přiměl k reflexi a ještě více se zaměřila na citlivé vnímání lidských vztahů a emocí, což se promítlo i do její tvorby.
Ve své kariéře se Adéla často věnuje biografickým inscenacím, jako jsou příběhy slavných českých osobností na letní scéně Muzea Kampa. Zde vytvořila například divadelní inscenace o Medě Mládkové, Janu Werichovi či Martě Kubišové, kde oslavuje jejich životní příběhy, zatímco se dotýká společenských změn a historie, kterou si prošli. Její tvorba je oslavou české kultury, ale zároveň nabízí moderní, svěží pohled na tradiční témata.