Garry Kasparov strávil podstatnou část života na šachovnici, kde dokázal porážet největší soupeře své doby. Po odchodu od profesionálního šachu se ale pustil do úplně jiné partie – stal se jedním z nejvýraznějších kritiků ruského režimu. A právě kvůli svému veřejnému vystupování dnes čelí hrozbě, která už není jen politická.
Garry Kimovič Kasparov se narodil 13. dubna 1963 v Baku tehdejší Ázerbájdžánské SSR. K šachu se dostal jako dítě a mimořádný talent prokázal velmi brzy. Ve dvanácti letech se stal juniorským mistrem Sovětského svazu a později prošel slavnou šachovou školou Michaila Botvinnika. FIDE ho uvádí jako třináctého mistra světa – titul získal v roce 1985 po vítězství nad Anatolijem Karpovem.
Souboj s Karpovem se stal jedním ze symbolů Kasparovovy kariéry. Světový titul obhájil několikrát a až do roku 2000 zůstával na vrcholu světového šachu. Proslul také souboji s počítačem Deep Blue společnosti IBM. V roce 1996 člověka ještě porazil, o rok později už v odvetném zápase podlehl stroji.
V roce 2005 Kasparov profesionální šachovou kariéru ukončil, přestože tehdy stále figuroval na prvním místě světového žebříčku. Od té doby se věnuje především politice, psaní a obraně lidských práv. Postavil se proti Vladimiru Putinovi a v roce 2013 odešel z Ruska do Spojených států. Působí také v Human Rights Foundation a prostřednictvím svých aktivit dlouhodobě upozorňuje na stav ruské opozice.
Ruské úřady proti němu postupně podnikly několik kroků. V roce 2022 byl označen za „zahraničního agenta“ a v roce 2024 se dostal také na ruský seznam teroristů a extremistů.
V září 2026 navíc americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo pět lidí z napojení na síť pracující pro ruské zpravodajské služby. Podle obžaloby měla síť ve Spojených státech zajišťovat sledování a připravovat vraždu ruského disidenta. Americké úřady však v dokumentu Kasparova jménem neuvedly.
O několik dní později se jeho jméno objevilo v médiích v souvislosti s touto kauzou. Španělský El Mundo napsal, že Kasparov a bývalý ruský poslanec Ilja Ponomarjov měli být mezi plánovanými cíli. Kasparov následně potvrdil, že ho americké a litevské bezpečnostní služby varovaly, že jeho život může být v ohrožení, a doporučily mu přijmout bezpečnostní opatření. Zároveň uvedl, že mu nebylo řečeno, že je v konkrétní kauze oficiálně označeným cílem.
Kasparov podle Reuters na své opoziční práci kvůli varování nehodlá nic měnit. Kreml obvinění odmítl s tím, že bez důkazů nemá důvod se k nim vyjadřovat.