Thalés z Milétu, občan maloasijského iónského města Milétu, řecký filozof, astronom, matematik a politik, jeden ze sedmi mudrců (podle antické tradice patří mezi sedm mudrců sedm myslitelů, jimiž začínají dějiny řecké filozofie a kultury – výčet těchto mudrců se liší u různých autorů, nejčastěji jsou mezi ně řazeni Thalés, Solón {viz Solón}, Periandros, Kleobúlos, Chilón, Biás a Pittakos), je myslitelem obecně považovaným za prvního řeckého filosofa a je zároveň nejstarší představitel tzv. milétské školy přírodní filozofie.
Thalés je člověkem velice zcestovalým a světaznalým, živí se i jako kupec, procestoval mimo jiné celý tehdejší Egypt. Kromě toho je též významným politikem, státníkem, a přírodovědcem.Jako první z Řeků je Thalés obeznámen s orientálním věděním v oboru matematiky a astronomie – toto vědění pak sám dále rozpracovává, k úžasu svých současníků správně dokáže předpovědět zatmění Slunce, zjistí výšku egyptských pyramid tím, že změří jejich výšku v určitý okamžik jejich stín – následující výpočty mu pak dají za výsledek výšku pyramidy.
Thalés se též zabývá magnetismem a matematikou – je objevitelem mnoha základních matematických pouček, z nichž jedna (Thaletova věta) nese dodnes jeho jméno: tato jeho poučka říká, že “ …všechny úhly obvodové, sestrojené nad průměrem kružnice, jsou úhly pravými…“
S Thaletem je spojen i pojem tzv. Thaletovy kružnice – tato poučka říká, že “ …množina všech vrcholů pravých úhlů, jejichž ramena procházejí různými body A, B, tj. množina všech bodů, z nichž je vidět úsečku AB pod úhlem devadesáti stupňů – Thaletova kružnice je kružnice nad průměrem AB s výjimkou bodů A, B.“
Konečně je Thalés z Milétu filosofem – podle antické tradice dokázal Thalés odpovědět na otázku, co je nejobtížnější ze všech věcí: „Znát sebe sama“, co naopak nejsnadnější: „Poradit druhým“, co je bůh: „To, co nemá ani počátek, ani konec“, a jak lze žít v souladu s ctností: „Tak, že nikdy nečiníme to, co odsuzujeme u druhých“.
Není ale jisté, jak dalece Thalés při svých teoretických zkoumáních dospívá k hlubším, všeobecných filosofickým závěrům, není od něj totiž zachován žádný filosofický spis a to, co ještě donedávna platilo jako základní myšlenka Thaletovy přírodní filozofie, tedy že “ …voda je pralátkou, z níž všechno vzešlo“, bývá v poslední době dokonce připisováno jeho následovníkovi, Anaximandrosovi (viz Anaximadros z Milétu).