Claudios Galénos (známý jako Galén), řecký lékař a logik, v dějinách lékařství patrně nejvlivnější osobnost (jeho nauka tvoří základ medicíny až do nástupu novověku), osobní lékař římského císaře Marca Aurelia (viz Marcus Aurelius) a posléze i jeho syna Commoda (viz Commodus), přichází na svět někdy kolem roku 129 v maloasijském Pergamu.
Již od mládí se Galénvěnuje studiu medicíny a filozofie, od roku 157 pak působí jako lékař v gladiátorské škole (kde jako jeden z prvních lékařů začíná používat masáže jako prostředku uvolnění svalstva), v roce 161 pak přichází do Říma, kde se pak věnuje své lékařské praxi a výzkumné činnosti. Na konci druhého století, kolem roku 196, se pak Claudios Galénos stává osobním lékařem římského císaře Marca Aurelia, po jeho smrti pak působí ve službách jeho syna Commoda.
Galénos je zakladatelskou osobností lékařské vědecké metodologie – je tvůrcem prvního uceleného medicínského systému (přičemž navazuje ve svých lékařských výzkumech na svého předchůdce Hippokrata {viz Hippokratés z Kósu}, na jeho humorální teorii tělesných šťáv) , kde je lidské tělo (které Galénos označuje za mikrokosmos) obdobou vnějšího světa (ten Galénnazývá makrosvětem).
Čtyřem hlavním živlům, ohni, vodě, vzduchu a zemi, pak podle tohoto Galénova systému odpovídají i čtyři základní šťávy, obsažené v lidském těle – krev, sliz, žlutá žluč, černá žluč, jejichž stav a vzájemné vztahy pak určují, zda je tělo, tedy člověk, zdravý či nemocný.
Za ústřední bod, centrum, lidského těla, a vlastně každého živočicha, přitom Galén nepovažuje, tak jak je tomu dnes, hlavu a v ní uložený mozek, nýbrž játra (ta podle Galéna stojí za krvetvorbou) a společně s nimi srdce, které slouží jako zdroj tělesného tepla.
Za základ medicíny jako takové přitom Galén považuje anatomii – jako jeden z prvních lékařů při veřejných pitvách zvířat, např. hus, prasat či ovcí, mimo jiné dospívá k přesvědčení, že po anatomické stránce není rozdílu mezi tělem člověka a tělem zvířete.
Galénos se věnuje kromě lékařství též logice, svoji logiku (je tvůrcem teorie složených výroků) vykládá v díle „Úvod do logiky“.
Galénos je autorem více než pěti set vědeckých (převážně lékařských) pojednání, která pak až do novověku tvoří základ medicínských věd.
Galén umírá někdy kolem roku 200 našeho letopočtu.