Jurij Vladimirovič Andropov, sovětský politik, dlouholetý šéf sovětské tajné policie KGB (v letech 1967-82) a v letech 1982-84 generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS), přichází na svět 15. června roku 1914 v Rusku.
Od svých patnácti let pracuje Andropov jako radiotelegrafista, posléze studuje technickou školu a univerzitu v Petrozavodsku. Po studiích pak J. A. Andropov zahajuje svoji politickou a stranickou kariéru v sovětské mládežnické organizaci Komsomol (je členem v letech 1936-44), kde dosáhne až na post prvního tajemníka ústředního výboru.
Za druhé světové války se Jurij Vladimirovič Andropov aktivně účastní partyzánského hnutí.
Po válce pak začíná Andropovova kariéra v KSSS – stává se druhým tajemníkem Karelofinského ÚV.
V roce 1953 přechází Andropov do diplomacie – nejprve jako konzul a od roku 1954 jako velvyslanec Sovětského svazu v Maďarsku – zde se aktivně účastní potlačení maďarského protikomunistického povstání (1956). V roce 1957 pak Andropov z Maďarska odchází.
V roce 1961 se Jurij Vladimirovič Andropov stává členem ÚV KSSS, o rok později pak jeho prvním tajemníkem (od roku 1973 je pak členem politbyra).
V roce 1967 se Andropov stává šéfem sovětské tajné policie, KGB – úzkou koordinací této služby se zpravodajskou službou ministerstva obrany a ministerstvem zahraničí pak získává téměř neomezenou moc, kterou dokáže mistrně využít.
Za dobu Andropovova vedení KGB dochází k reorganizaci tajných služeb jako v Sovětském svazu, tak i v jím ovládaných státech (tj. v zemích tzv. východního bloku) – v Moskvou ovládaných zemích jsou vytvořeny zpravodajské sítě, které jsou podřízeny přímo KGB
Speciálně vycvičení agenti (především v Maďarsku a Bulharsku, jsou pak ve svých domovských zemích, ale i mimo ně, používáni k dezinformačním kampaním a akcím. Mimo jiné, právě Andropov stojí v pozadí invaze vojsk Varšvaské smlouvy v roce 1968 do Československa.
V samotném Sovětském svazu získává KGB za Adropovova vedení takřka neomezenou moc – Sovětskému svazu v této době vládne policie – dochází k masívnímu vyhošťování disidentů, dochází ke zneužívání psychiatrie k odstranění nepohodlných osob
Pprávě Andropov zavádí tzv. „psychušky“, psychiatrické ústavy, kam jsou zavlékáni odpůrci komunistického režimu – za dobu, kdy KGB vede Jurij Vladimirovič Andropov, vzroste počet psychiatrických ústavů na území Sovětského svazu desetinásobně.
V listopadu roku 1982, po smrti generálního tajemníka ÚV KSSS L. Brežněva (viz Brežněv, Leonid Iljič), svého ochranitele, který po celou jeho kariéru stojí za ním, se Andropov stává jeho nástupcem.
V nové funkci, která je obdobou hlavy státu v zemích s prezidentským úřadem, pak Andropov zahajuje program reforem shora, především boj proti korupci a za vyšší produktivitu práce.
V této době je ale Andropov již těžce nemocný – jeho zdravotní stav se pak náhle začne prudce zhoršovat a 9. února roku 1984 Jurij Vladimirovič Andropov, někdejší neomezený vládce nad tajnými službami Sovětského svazu umírá.