Do paměti diváků se zapsal jako citlivý nemotora – tak jej známe v roli věčně vystrašeného hajného ve večerníčkovském Krakonošovi, podobně vystupoval v legendárním seriálu Taková normální rodinka.
Podle svědectví mnohých přátel i kolegů byl stejný i v reálu. Zdeněk Řehoř, herec vedlejších rolí. Geniálně zahraných vedlejších rolí.
Narodil se na konci prázdnin, 30. srpna, roku 1920 v Jičíně, kde vystudoval reálku a na přání maminky se stal učitelem, i když jej to po smrti tatínka, kdy se rodina v roce 1938 přestěhovala do Prahy, mocně táhlo k divadlu. Dostudoval, ale učitelem se nikdy nestal.
Praha mladého Zdeňka Řehoře okouzlila – navštěvoval kina a divadla, ponejvíce pak slavné scény D34 či Osvobozené divadlo. A pak se k divadlu sám i dostal – díky kamarádovi Zdeňku Míkovi se stal statistou v Divadle E. F. Buriana, zároveň začal brát soukromé hodiny herectví u Loly Skrbkové.
Jako herec začínal Zdeněk Řehoř na jevišti Divadla Míly Mellanové (1941-1942), poté nastoupil do mládežnického souboru pražského Větrníku, kde působil až do konce války – s výjimkou roku 1944, který strávil s těžkou tuberkulózou v léčebně v Kostelci. Dva poválečné roky získával pak Zdeněk Řehoř herecké ostruhy jako člen zájezdového souboru hereckého kolegy Jindřicha Plachty, v letech 1947 až 1950 pak působil v Divadle E.F.Buriana.
V roce 1950 se Zdeněk Řehoř herecky „oženil“ s pražským Divadlem na Vinohradech, kde strávil dlouhých 44 let (hrál tady až do své smrti v roce 1994). Role? Výborný byl jak v komediálních postavách, tak rolích charakterních, objevil se v nespočtu her, jmenujme například – Paličova dcera, Limonádový Joe, Měsíc nad řekou či Rozmarné léto.
Film objevil Zdeňka Řehoře epizodní rolí ve snímku Z Českých mlýnů a Šťastnou cestu (1941-1943). Vedlejší role ztvárňoval celý svůj herecký život – ale geniálně, mnohdy předčil hlavní postavy. Vzpomeňme na jeho hereckou ekvilibristiku ve snímcích Jak utopit dr. Mráčka anebo konec vodníků v Čechách, Můj brácha má prima bráchu a Brácha za všechny peníze nebo Dobří holubi se vracejí. Televize?
Těžko bychom našli seriál, kde by si Zdeněk Řehoř nezahrál, kromě děl, poplatných době, jako byly například Žena za pultem nebo 30 případů majora Zemana, jej proslavili dva seriály – jeden rodinný, podle námětu Fan Vavřincové, a druhý vysloveně dětský – Taková normální rodinka či Krkonošské pohádky. Vzpomínáte na Poldinky, malé želvy?
Co se rodinného zázemí týče, Zdeněk Řehoř byl dvakrát ženatý, se druhou ženou Janou Semrádovou v šedesátých letech adoptoval dceru, vlastní děti neměl. 8. listopadu roku 1994 Zdeněk Řehoř v Praze zemřel.