Kdyby měl český humor jednoho autora, který se dokázal trefit do několika generací najednou, Zdeněk Svěrák by byl jedním z nejvážnějších kandidátů. Spoluvymyslel Járu Cimrmana, napsal scénáře k filmům, které zlidověly, hrál učitele, tatínky, podivíny i obyčejné české chlapy a společně s Jaroslavem Uhlířem vytvořil písničky, které znají děti i jejich rodiče. A přestože jeho humor často působí nenápadně, za zdánlivě obyčejnou větou bývá přesně schovaná pointa.
Zdeněk Svěrák se narodil 28. března 1936 v Praze. Vystudoval český jazyk a literaturu na Vysoké škole pedagogické a několik let skutečně učil – nejprve na základní škole v Měcholupech na Žatecku a poté na gymnáziu v Žatci. V roce 1961 nastoupil do Československého rozhlasu, kde se potkal například s Miloněm Čepelkou. Právě tam začala vznikat jedna z nejvýraznějších kapitol jeho tvorby.
Společně s Jiřím Šebánkem a Miloněm Čepelkou stál u zrodu rozhlasové Nealkoholické vinárny U Pavouka, v níž se poprvé objevil fiktivní génius Jára Cimrman. Z rozhlasového žertu se postupně stala celá divadelní legenda. Svěrák ji vytvořil společně s Ladislavem Smoljakem a Divadlo Járy Cimrmana se od roku 1967 stalo jeho zásadním působištěm. O desetiletí později už jejich hry patřily k nejvýraznějším fenoménům českého divadla.
Svěrák se mezitím prosadil také jako filmový scenárista a herec. S Ladislavem Smoljakem napsal například scénáře ke komediím Na samotě u lesa, Kulový blesk, Trhák nebo Vrchní, prchni!. Před kamerou se objevoval v řadě vlastních i cizích filmů – například ve Vesničko má středisková, Obecné škole, Koljovi, Vratných lahvích, Třech bratrech, Po strništi bos nebo Betlémském světle.
Velkou část jeho tvorby spojuje spolupráce se synem Janem Svěrákem. Napsal scénáře k jeho filmům Obecná škola, Kolja, Vratné lahve, Tři bratři, Po strništi bos a dalším. Kolja získal v roce 1997 Oscara za nejlepší cizojazyčný film a Svěrák za jeho scénář získal mimo jiné cenu na festivalu v Tokiu.
Vedle filmu a divadla je Svěrák také spisovatelem a autorem písňových textů. S Jaroslavem Uhlířem vytvořil desítky známých písní, mezi nimi Není nutno, Dělání nebo Holubí dům. Pro děti napsal například knihy Tatínku, ta se ti povedla, Povídky nebo Nové povídky. Jeho bibliografie dnes čítá desítky titulů.
Významnou součástí jeho života je také Centrum Paraple, které pomáhá lidem po poškození míchy. Svěrák stál u jeho vzniku a dlouhodobě se podílel na jeho podpoře. V březnu 2026 o jeho roli pro iROZHLAS mluvila také první ředitelka centra Alena Kábrtová.
V roce 2026 oslavil Zdeněk Svěrák 90. narozeniny. Český rozhlas při této příležitosti připravil mimořádný večer propojený s přímým přenosem do kin; podle rozhlasu se prodalo více než 20 tisíc vstupenek do 181 kin a výtěžek 1,5 milionu korun putoval Centru Paraple. V březnu byl Svěrák také uveden do Síně slávy Českého rozhlasu.
Za svou dlouhou kariéru získal řadu ocenění. V roce 2025 mu prezident Petr Pavel propůjčil Řád Bílého lva II. třídy občanské skupiny za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění.