Když se řekne Miloň Čepelka, mnoha lidem se vybaví jeho nezaměnitelný hlas, brýle a především ženské role v Divadle Járy Cimrmana. Právě v nich dokázal vytvořit jednu z charakteristických podob cimrmanovského humoru. Čepelka je ale mnohem víc než herec, který umí zahrát ženu. Je básníkem, spisovatelem, textařem, scenáristou, rozhlasovým autorem a jedním ze zakladatelů fenoménu, který přežil několik generací.
Miloň Čepelka se narodil 23. září 1936 v Pohoří u Opočna. V letech 1954 až 1958 vystudoval češtinu a literaturu na Vysoké škole pedagogické v Praze a poté tři roky učil na základní škole v Novém Kníně. V roce 1961 nastoupil jako redaktor do Československého rozhlasu. Rozhlas pro něj přitom nebyl jen zaměstnáním – stal se jednou z hlavních linií jeho profesního života. Psal hry, pohádky, dramatizace i příspěvky pro populární pořad Meteor.
Právě v rozhlase se také potkal se Zdeňkem Svěrákem a Jiřím Šebánkem. Společně vytvořili rozhlasový pořad Nealkoholická vinárna U Pavouka, v němž se v roce 1966 poprvé objevil Jára Cimrman. O rok později se Čepelka stal jedním ze zakládajících členů Divadla Járy Cimrmana. Vedle Svěráka a Ladislava Smoljaka patří k lidem, kteří stáli přímo u zrodu jeho poetiky.
V divadle postupně vytvořil řadu postav a proslul především ženskými rolemi. Jeho herecký projev stojí na přesné dikci, zvláštním způsobu práce s hlasem a schopnosti zahrát postavu bez prvoplánového karikování. Při příležitosti jeho 90. narozenin iDNES.cz připomněl, že právě ženské postavy se staly jedním z jeho poznávacích znaků.
Čepelkova tvorba ale zdaleka nekončí na cimrmanovském jevišti. Je autorem básnických sbírek, próz, povídek, rozhlasových a televizních her i písňových textů. Mezi jeho básnické knihy patří například Když se dnes nevrátím, Pět nocí k úplňku, Abeceda lásky nebo Bdění ve zvěrokruhu. Spolu se Zdeňkem Svěrákem se podílel také na několika televizních projektech.
Objevoval se rovněž před filmovou a televizní kamerou. Ve filmografii má například Jáchyme, hoď ho do stroje!, kde ztvárnil tlumočníka do japonštiny, Na samotě u lesa, Nejistou sezónu nebo Báječná léta pod psa. U filmu Stůj, nebo se netrefím byl navíc spoluautorem námětu a scénáře.
Jeho život je úzce spojený také s manželkou Hanou. Poznali se v roce 1966 poněkud filmovým způsobem – tehdy mladý redaktor Čs. rozhlasu jí zastavil jako stopařce. Příběh jejich seznámení připomněl v září 2026 iDNES.cz při příležitosti Čepelkových devadesátin.
Rok 2026 je pro Miloně Čepelku jubilejní. 23. září oslavil 90. narozeniny a ve stejném měsíci byl zapsán do Knihy cti Prahy 3. Městská část ocenila jeho celoživotní přínos české kultuře i dlouholeté spojení se Žižkovským divadlem Járy Cimrmana.
Miloň Čepelka tak zůstává pozoruhodnou postavou české kultury, která se nikdy nevešla do jediné škatulky. Pro jedny je cimrmanovským hercem, pro jiné básníkem či rozhlasovým autorem. A právě tahle mnohost možná nejlépe vysvětluje, proč jeho jméno nezůstalo spojeno jen s jedním divadlem, jednou postavou nebo jednou etapou českého kulturního života.