Mnoho povolaných, málo vyvolených… okřídlená slova platí v umělecké branži ještě víc než jinde. Talent sám o sobě často nestačí, je třeba hodně dřiny, a také nemálo štěstí. Jedna z nejúspěšnějších českých klavíristek posledních dvou dekád Slávka (Jaroslava) Vernerová Pěchočová dostala do vínku všechny tři tyto ingredience úspěchu.
Talentu vždy měla a má na rozdávání. Na klavír cvičí hodně, pravidelně a dlouho. A štěstí? Toho se jí dostalo plnou měrou v roce 2020 po těžkém zranění, když si zlomila při bruslení s rodinou obě zápěstí. Operace, náročná rehabilitace a opět ta již zmíněná dřina, ji se štěstím přivedly zpět na vrchol. O tom všem Slávka Vernerová Pěchočová vypráví v dalším dílu pořadu České televize 13. komnata.
Že Jaroslavu zatím neznáte? Pojďte, představíme si ji ve stručném životopisu.
Mohla být lékařkou, přednost ale dostala hudba a klavír
Narodila se 2. června 1976 ve východních Čechách, jejím rodným městem je Dvůr Králové nad Labem, kde je i známá safari. Na klavír hrála od dětství v základní umělecké škole v Chlumci nad Cidlinou. Vzdělání? Konzervatoř nebyla její první volbou, studovala dymnázium v Novém Bydžově. Nakonec ale Slávka Vernerová Pěchočová vystudovala i konzervatoř – v Pardubicích.
V hudebním vzdělávání se poté dál vzdělávala na pražské HAMU pod vedením klavíristy a věhlasného chopinovského interpreta Igora Moravce. Zajímavostí nicméně je, že se zapsala i ke studiu na lékařské fakultě. Klavír a hudba nakonec dostaly přednost.
Prvním velkých klavírním úspěchem bylo vítězství Slávky Vernerové v Mezinárodní smetanovské klavírní soutěži v Hradci Králové v roce 1996. Následovaly další úspěchy – stala se laureátkou mnohých zahraničních klavírních přehlídek. Jmenujme například Wroclaw 95, Missouri 98 či Wales 2001.
Slávka Vernerová Pěchočová patří mezi nejžádanější klavíristky současnosti, je obsazována prakticky všemi tuzemskými a mnoha zahraničními orchestry. Těžké zranění rukou ji možná zpomalilo, ale nezastavilo. Naopak, vyšla z něj silnější. A jistě i odhodlanější.