Soňa Červená? Do jejího životopisu se vejde snad vše důležité, co poslední století přineslo. A často i to, co prožít jistě nechtěla – rodiče v koncentračních táborech, smrt maminky po výslechu Státní bezpečnosti, život v emigraci.
V dětství přitom nic nenaznačovalo, jak těžký osud na Soňu čeká. Jejím tatínkem byl Jiří Červený, legenda českého meziválečného kabaretu, bohém a zakladatel Červené sedmy. Po rozvodů rodičů v roce 1935 a sňatku maminky Žofie s Karlem Veselíkem se ale vše začalo obracet k horšímu. Ne, nevlastní otec měl Soňu i její sestru rád, ale když v roce 1938 zemřel, zanechal po sobě poměrně značný majetek a úzké vazby na pražskou společenskou smetánku. A to nebyla po okupaci Německem žádná výhra.
Žofie Veselíková byla nakonec donucena přijmout říšské občanství, ani to ji ale neochránilo před koncentračním táborem Ravensbrücku. V koncentračním táboře skončil i Jan Červený. Oba měli štěstí a válečné útrapy přežili. Říšské občanství přijala na začátku roku 1945 i Soňa Červená – protektorátní úřady jí výměnou slíbily propuštění matky. Slib nedodržely.
Poválečné osudy rodiny Soni Červené? Prakticky ihned po návratu maminky s koncentračního tábora jí byl zkonfiskován majetek. V listopadu 1948 pak byla Žofie Veselíková zatčena a krátce na to zemřela po výslechu v pankrácké věznici. Soňa se o matčině smrti dozvěděla náhodou od kamaráda medika, který byl přítomen její pitvě.
Hvězdnou kariéru začala i Voskovce a Wericha
Na druhou stranu, možná i díky všem příkořím, která ji potkala, dokázala vystoupat ve své práci až na pomyslný vrchol. Její hvězdná kariéra začala v roce 1948, když si zahrála roli Káči Maršálkové v poslední společné hře Jana Wericha a Jiřího Voskovce v Československu – premiéru měla adaptace slavného amerického muzikálu 6. března 1948 v Divadle ABC.
Už o rok dříve si Soňa Červená zahrála ve filmu Poslední mohykán, kde si v postavě Ph.Dr. Heleny Kohoutové zahrálu jednu z dcer Jaroslava Marvana. V padesátých letech pak stoupala její hvězda coby operní zpěvačky. Největší úspěch jí přinesla postava ohnivé Carmen. Poprvé ve slavné Bizetově opeře hostovala už v roce 1950 v Národním divadle, na zásah komunistické tajné bezpečnosti s ní ale nebyla podepsána stálá smlouva. Celé další desetiletí pak působila Soňa Červená v Brně.
Do rodné vlasti se Soňa Červená vrátila po 30 letech
Carmen Soňu Červenou provázela i na světových pódiích po emigraci. K té došlo v roce 1962, kdy už nedokázala dál snášet snahy Státní bezpečnosti o podepsání spolupráce – donášet na kolegy a přátele z intelektuálních kruhů pro ni bylo nemyslitelné. V zahraničí dosáhla Soňa Červená všeho, čeho může operní zpěvačka dosáhnout. Zpívala na prestižních scénách, byla obsazována do nejslavnějších operních kusů.
Do rodné vlasti se operní diva Soňa Červená vrátila po třiceti letech. I nadále pokračovala ve své pěvecké kariéře, v roce 2008 si v opeře Zítra se bude… zahrála Miladu Horákovou, kterou komunistický režim odsoudil ve vykonstruovaném procesu k trestu smrti.
Soňa Červená byla na celých 30 let vymazána z českých kulturních dějin, teprve po Sametové revoluci mohlo její (i nové) publikum opět sledovat její umělecký vývoj. Do operního nebe odešla 7. května 2023. Čest její památce!