Thomas Stearns Eliot, anglický básník, prozaik a dramatik (amerického původu), faktický zakladatel anglického básnického modernismu a laureát Nobelovy ceny za literaturu za rok 1948, přichází na svět 2. září roku 1888 v Saint Louis ve Spojených státech amerických v bohaté rodině.
Vzdělání Eliot získává výtečné – studuje na Harvardu, v Paříži na Sorbonně i v Oxfordu ve Velké Británii, kde se pak, v Londýně, v roce 1914 trvale usazuje (britské občanství získá v roce 1927).
Ve své nové vlasti se T. S. Eliot živí jako učitel, později pak pracuje jako bankovní úředník, po nervovém zhroucení v roce 1921 a následné léčbě ve Švýcarsku nicméně z banky odchází a věnuje profesionálně literatuře – v roce 1922 zakládá a rediguje literární revue Criterion (v čele této revue pak Thomas Stearns Eliot bude stát až do roku 1939).
Od roku 1927 Thomas Stearns Eliot působí jako ředitel londýnského nakladatelství Faber and Faber.
V roce 1948 je pak Eliotovo básnické umění oceněno – Thomas Stearns Eliot se stává laureátem Nobelovy ceny za literaturu.
Jako literát debutuje T. S. Eliot krátce po svém příchodu do Velké Británie – s podporou dalšího amerického básníka, žijícího v té době ve Velké Británii, E. Pounda, vydává Eliot v roce 1917 svojí první básnickou sbírku, nazvanou „J. A. Prufock a jiné básně“ (J. A. Prufock and Other Poems, 1917), v roce 1922 pak s pomocí téhož vydává své nejslavnější básnické dílo, poému „Pustina“.
Toto dílo, lišící se svojí stavbou (poéma obsahuje značné množství cizojazyčných vsuvek, citací a poznámek) a svým tvůrčím zpracováním (verše vznikají jako volný proud myšlenkových asociací) od tehdejší běžné básnické produkce, se pak stává základním kamenem anglického básnického modernismu.
Druhým vrcholem Eliotovy básnické tvorby je symbolistní básnický cyklus „Čtyři kvartety“ (1943), kde se ve čtyřech básních (z nichž každá symbolizuje jeden ze čtyř hlavních živlů, tedy oheň, vodu, vzduch a zemi) Eliot vyznává ze svého vztahu k místům, která jsou mu blízká.
Thomas Stearns Eliot se věnuje též tvorbě esejistické a literárně kritické – své neotřelé myšlenky, týkající se úlohy a funkce literatury v moderní společnosti, Eliot shromáždí do několika svazků esejů – v roce 1933 vychází esejistikcý soubor „Funkce poezie a funkce kritiky“, v padesátých letech pak např. výbor „O básnictví a básnících“, česky vyšel např. soubor Eliotových esejů pod názvem „Eseje“.
Thomas Stearns Eliot se kromě poezie a esejistiky věnuje i dramatu – jeho nejznámějším dramatickým počinem je pak nejspíše hra „Vražda v katedrále“ (1935).
Thomas Stearns Eliot umírá 4. ledna roku 1965 v Londýně.