Anna Falcká, po Blance z Valois (viz Blanka z Valois) druhá manželka římského císaře a českého krále Karla IV. Lucemburského (viz Karel IV. Lucemburský), přichází na svět 26. září roku 1329 jako dcera falckého kurfiřta Rudolfa II. a Anny Tyrolské, příslušníků falcké větve rodu Wittelsbachů, přičemž je zároveň blízkou příbuznou bývalého českého krále Jindřicha Korutanského (viz Jindřich Korutanský), jenž je jejím prastrýcem z matčiny strany.
O Annině dětství se nezachovalo do dnešních dob nic, historie jejího života začíná být známější, až když je jako dvacetiletá provdána za Karla IV.
Cesta Anny a Karla do společného manželství ale není nikterak jednoduchá – falcký kurfiřt Rudolf II. je totiž dlouholetým Karlovým protivníkem v římsko-německé říši, ještě v únoru 1349, krátce před svatbou své dcery s českým a římským králem, stojí na straně Günthera ze Schwarzburgu, římského protikrále.
Manželství s Annou Falckou je od Karla IV. vynikajícím diplomatickým tahem, jímž se mu daří rozvrátit řady protivníků (mnozí jsou Anninými příbuznými) v římsko-německé říši, zároveň si Karel IV. sňatkem s Annou rod Wittelsbachů zavazuje – kvůli svatbě jim vymůže všeobecný dispens, celý Wittelsbachský rod je totiž od roku 1346 v papežské klatbě.
Svatba se pak koná v polovině března roku 1349 a počátkem listopadu téhož roku je Anna Falcká, v té době již v pokročilém stupni těhotenství, korunována českou královnou.
V polovině ledna roku 1350 pak Anna Falcká porodí Karlu IV. syna, následníka trůnu – syna Václava (dostává jméno podle zemského patrona {viz sv. Václav}).
Ale hned v roce příštím, v prosinci, ani ne dvouletý Václav umírá, o další rok později, 2. února roku 1353, pak umírá v Praze také Anna Falcká ve věku necelých čtyřiadvaceti let, Karel IV. se tak v necelých sedmatřiceti již podruhé stává vdovcem.
Ne na dlouho, jeho třetí ženou se brzy stane Anna Svídnická (viz Anna Svídnická).