Představte si chladný podzimní den 19. listopadu 1863. Na bitevním poli u Gettysburgu v Pensylvánii, ještě stále posetém stopami krvavého střetnutí z léta téhož roku, se schází dav několika tisíc lidí. Jsou tam, aby uctili památku těch, kteří položili životy v jedné z nejkrvavějších střetů americké občanské války.
A právě zde, během neokázalého ceremoniálu, který byl inaugurací Národního vojenského hřbitova, pronesl prezident Abraham Lincoln řeč, která se zapsala do historie jako jeden z nejsilnějších projevů o lidské svobodě a rovnosti.
Na místě projevu se udála bitva, která změnila průběh americké občasnské války
Gettysburg, který byl vybrán pro Národní vojenský hřbitov v Pensylvánii, nebyl jen tak ledajakým bojištěm. Po tři červencové dny roku 1863 právě tady sváděly jednotky Severu (Unie) a vojska Konfederace jednu z nejvýznamnějších bitev války. Sever zvítězil… a odvrátil hrozbu invaze Jihu na pensylvánské území. Kdo ví, jak by Spojené státy dnes vypadaly, kdyby střetnutí dopadlo opačně..
Bitva u Gettysburgu byla mimořádně krvavá, i z pohledu Unie šlo o bolestivý triumf – během tří dnů si líté boje vybraly přes 50 000 mrtvých, raněných či nezvěstných z obou stran. A právě to byl impuls k vytvoření národního hřbitova na tomto místě.
Slavný prezidentův projev? Lincolnovy stačily dvě minuty
Lincoln byl pozván, aby při slavnostní inauguraci přednesl několik slov po úvodním projevu Edwarda Everetta, tehdejšího slavného řečníka, jehož řeč trvala dvě hodiny. Prezident, známý svým stručným a úderným stylem, vystoupil jako druhý. Během pouhých dvou minut pronesl 272 slov, která ovšem rezonují dodnes.
Jeho řeč začínala slavnými slovy: „Před čtyřmi skóry a sedmi lety naši otcové přivedli na tento kontinent nový národ, zrozený ve svobodě a zasvěcený přesvědčení, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni.“ Lincoln odkazoval na rok 1776, kdy byla přijata Deklarace nezávislosti, a připomněl, že základní hodnotou amerického národa je rovnost a svoboda.
Co chtěl Lincoln sdělit svým současníkům?
V čase, kdy válka mezi Unií a Konfederací stále zuřila, Lincoln usiloval o to, aby se z obětí v Gettysburgu stala symbolická oběť za vyšší hodnoty. Zdůraznil, že tito muži „obětovali své životy, aby národ mohl žít.“ Především však vyzýval k pokračování boje za zachování Unie a demokracie. „Vláda lidu, lidem a pro lid nezmizí z povrchu země,“ prohlásil a položil tak základ modernímu chápání demokracie, kterému jsou Spojené státy, byť v současnosti to může za Atlantikem vypadat všelijak, věrné dodnes.
Lincolnovo poselství pro dnešek?
Gettysburská řeč zůstává aktuální i po 160 letech. Ve světě, kde se demokracie stále potýká s výzvami a nerovnost a rozdělení společnosti neubývá, Lincolnova slova připomínají, že svoboda a rovnost nejsou samozřejmostí. Jsou to hodnoty, za které stojí bojovat, a jejichž udržení vyžaduje odhodlání.
Krátký projev, nesmrtelný odkaz
Zpočátku Lincolnovo poselství nezaznamenalo širokou odezvu. Někteří ho dokonce označili za příliš jednoduché a nevýrazné. Až s odstupem času se ukázalo, že právě stručnost a hloubka činí z Gettysburské řeči nesmrtelný text. Lincoln během dvou minut dokázal shrnout smysl války a inspirovat nejen tehdejší Američany, ale i generace po nich.
Gettysburg tak není v historii jen bitevním polem, kde se bojovalo za demokracii. Je místem, kde se zrodila naděje na lepší a spravedlivější svět. A právě proto je dobré si Lincolnových slov připomínat – dnes možná více než kdy jindy.