János Hunyadi patří k mužům, jejichž život by byl pozoruhodný i bez přikrášlení filmovým scénářem. Z nepříliš významného šlechtice se během několika desetiletí stal jeden z nejmocnějších mužů Uherska a především vojevůdce, který se postavil rozpínající se Osmanské říši. Jeho největší vítězství přišlo v roce 1456 u Bělehradu. O několik týdnů později Hunyadi zemřel. Právě jeho život se stal předlohou pro maďarský historický seriál Hunyadi – Vzestup Havrana, který v roce 2025 uvedla také Česká televize.
János Hunyadi se narodil kolem roku 1407, přesné datum ani místo narození nejsou spolehlivě doloženy. Pocházel z rodiny valašského původu. Jeho otec Vajk získal majetky v Sedmihradsku a rodina se postupně zařadila mezi uherskou šlechtu. Hunyadi se jako mladý muž dostal do služeb významných šlechticů a později také na dvůr krále Zikmunda Lucemburského. V letech 1431 až 1433 pobýval v Miláně ve službách vévody Filippa Maria Viscontiho, kde se podle historických pramenů seznamoval s moderními způsoby vedení války. Jeho vojenské zkušenosti se později ukázaly jako mimořádně cenné.
Hunyadiho kariéru zásadně ovlivnil boj proti Osmanům. V roce 1439 se stal bánem Severinu a od roku 1441 působil jako sedmihradský vévoda. V první polovině 40. let 15. století dosáhl několika významných vítězství nad osmanskými vojsky. Proslul zejména tažením z let 1443 a 1444, které přineslo úspěchy v oblasti dnešního Srbska a Bulharska. Ne všechny jeho výpravy však skončily vítězstvím. V roce 1444 utrpěl porážku v bitvě u Varny, kde padl také uherský a polský král Vladislav III. Jagellonský. Později Hunyadi prohrál také bitvu na Kosově poli v roce 1448.
Přesto jeho politická moc dál rostla. V letech 1446 až 1452 zastával funkci uherského gubernátora a v době nezletilosti krále Ladislava Pohrobka fakticky patřil k nejvlivnějším mužům země. Současně pokračoval v přípravách na další střet s Osmanskou říší. Po pádu Konstantinopole v roce 1453 bylo stále zřejmější, že sultán Mehmed II. bude chtít svou moc rozšířit dál do střední Evropy.
Rozhodující okamžik přišel v létě 1456, kdy Mehmed II. oblehl Bělehrad. Hunyadi dokázal shromáždit pomocné vojsko a společně s obránci města se postavil výrazně silnější osmanské armádě. Po bojích, které vyvrcholily 22. července, byli Osmané donuceni obléhání ukončit. Vítězství mělo zásadní význam pro další vývoj střední Evropy a Hunyadi se díky němu stal symbolem odporu proti osmanské expanzi.
Vítězství však svého hrdinu přežilo jen o několik týdnů. Hunyadi zemřel 11. srpna 1456 v Zemunu, nedlouho po vítězství u Bělehradu, na nemoc, která se rozšířila v jeho vojenském táboře. Zanechal po sobě dva syny, Ladislava a Matyáše, který se později stal jedním z nejslavnějších uherských panovníků jako Matyáš Korvín.
Hunyadiho život dnes připomíná především desetidílný seriál Hunyadi – Vzestup Havrana. Česká televize ho označuje za epický příběh vojevůdce, který se postavil Osmanské říši, a seriál sleduje jeho cestu od mládí přes působení v Itálii až k vzestupu mezi nejmocnější muže Uherska a k obraně Bělehradu. Předlohou se staly romány maďarského spisovatele Móra Bána. ČSFD uvádí seriál jako historické drama z roku 2024, jehož deset epizod zachycuje Hunyadiho životní cestu.
Vzestup Havrana je ovšem především dramatizací, nikoli historickým dokumentem. Skutečný Hunyadi přitom nepotřebuje mnoho filmového přikrášlení: během života se z dvorního rytíře stal vojevůdce, regent Uherska a muž, který dokázal v jedné z klíčových bitev 15. století porazit armádu osmanského sultána.