Simona Stašová má možná jeden z nejznámějších hereckých rodokmenů v Česku, její kariéra ale rozhodně nestojí jen na slavném příjmení. Dcera Jiřiny Bohdalové se během desetiletí vypracovala v osobitou herečku, která dokáže stejně dobře zahrát komediální postavu i ženu na životním dně. A právě na divadelních prknech si vybudovala pověst mimořádně silné herečky, kterou potvrzuje i Cena Thálie.
Simona Stašová se narodila 19. března 1955 v Praze. Její matkou je herečka Jiřina Bohdalová, otcem byl lékař Břetislav Staš. Stašová vystudovala pražskou DAMU a po škole získala angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Následovalo čtrnáct let v Divadle E. F. Buriana. Od roku 1990 působila v Městských divadlech pražských a později se vydala na volnou nohu.
Před kamerou se objevovala už od mládí, skutečný zlom její filmové kariéry ale přišel až později. Diváci si ji výrazně spojili například s komedií Pelíšky, dramatem Musíme si pomáhat, filmem Štěstí, romantickou komedií Román pro ženy nebo snímky Muži v naději, Láska je láska a Život je život. Filmový přehled potvrzuje její role mimo jiné ve filmech Lída Baarová, Tenkrát v ráji, Sebemilenec, Můj vysvlečenej deník nebo Tady hlídám já.
Za svou filmovou práci byla třikrát nominována na Českého lva – za Pelíšky, Román pro ženy a Lídu Baarovou. Největší herecké ocenění ale získala za divadlo. Za roli Evy Mearové v inscenaci Drobečky z perníku obdržela Cenu Thálie za mimořádný ženský jevištní výkon. Postava ženy, která se vrací z léčení závislosti na alkoholu, patří k jejím nejvýraznějším divadelním rolím. Česká televize ji v roce 2026 stále uvádí mezi jejími aktuálními inscenacemi.
Stašová má za sebou také výraznou televizní kariéru. Objevila se například v seriálech Četnické humoresky, Vraždy v kruhu nebo Špačkovi v síti času. Česká televize ji eviduje také v řadě televizních filmů a inscenací, mimo jiné v Přítelkyni z domu smutku, Dobrodružství kriminalistiky nebo Bakalářích.
Herečka se přitom nikdy nesnažila svou kariéru stavět pouze na televizní popularitě. Právě divadlo zůstává jejím hlavním prostorem. Na repertoáru má například Shirley Valentine, Na Zlatém jezeře, Cenu za něžnost, Třináct u stolu nebo Vím, že víš, že vím. Podle jejího oficiálního programu má v roce 2026 desítky představení po celé republice.
Výraznou součástí jejího příběhu je samozřejmě také vztah k matce. Stašová o Jiřině Bohdalové mluví jako o mimořádné osobnosti, zároveň ale přiznává, že vyrůstat vedle tak slavné herečky nebylo vždy jednoduché. V rozhovoru pro iDNES.cz v roce 2025 svůj vztah k rodičům popsala velmi otevřeně a připomněla také, že její otec Břetislav Staš zemřel v roce 2021.
Simona Stašová tak během své kariéry dokázala vystoupit ze stínu slavné matky a vytvořit si vlastní herecký rukopis. Zatímco filmoví diváci si ji spojují především s výraznými ženskými postavami, její největší síla zůstává na jevišti. A právě tam už řadu let potvrzuje, že slavné příjmení může být dobrým začátkem, ale rozhodně nestačí k tomu, aby si člověk získal publikum.