Astrid Maud Ingeborg, norská princezna a starší sestra krále Haralda V., prožila život spojený s norskou monarchií, ale sama nikdy nestála v přímé linii nástupnictví. Po smrti své matky se však ve 22 letech ocitla v mimořádné pozici. Na čtrnáct let se stala norskou první dámou a po desetiletí zůstávala jednou z výrazných osobností královského dvora.
Princezna Astrid se narodila 12. února 1932 v Oslu jako dcera budoucího krále Olava V. a korunní princezny Märthy. Vyrůstala se starší sestrou Ragnhild a mladším bratrem Haraldem na sídle Skaugum.
Její dětství výrazně poznamenala druhá světová válka. Po německé invazi do Norska v dubnu 1940 uprchla s matkou a sourozenci přes Švédsko do Spojených států. Pět let pak rodina žila nedaleko Washingtonu, zatímco její otec a dědeček působili v Londýně. Do Norska se Astrid vrátila v červnu 1945.
Po válce navštěvovala Nissenovu dívčí školu a v roce 1950 složila maturitu. Následně dva roky studovala na Oxfordu politické dějiny, filozofii a ekonomii. Zajímala se také o keramiku a další řemesla.
Zásadní změna v jejím životě přišla v roce 1954, kdy zemřela její matka Märtha. Astrid tehdy bylo pouhých 22 let a převzala roli norské první dámy. Po čtrnáct let zastupovala královskou rodinu při oficiálních událostech, cestách a státních návštěvách. Velkou část své práce věnovala charitativním organizacím a pomoci lidem se zdravotním postižením nebo jinak znevýhodněným.
V roce 1961 se provdala za podnikatele Johana Martina Fernera. Po svatbě získala oficiální označení princezna Astrid, paní Fernerová. Manželé měli pět dětí – Cathrine, Benedikte, Alexandra, Elisabeth a Carla-Christiana. Ferner zemřel v roce 2015.
Když se v roce 1968 korunní princ Harald oženil se Sonjou Haraldsen, převzala roli první dámy jeho manželka. Astrid však zůstala aktivní a dál zastupovala královskou rodinu. Podporovala řadu organizací a dlouhodobě se věnovala také Pamětnímu fondu korunní princezny Märthy.
Její život se uzavřel jen krátce po další velké ztrátě norské monarchie. Princezna Astrid zemřela 11. září 2026 ve věku 94 let, pouhé dva dny po pohřbu svého mladšího bratra, krále Haralda V. Právě na jeho pohřbu v Oslu se 9. září naposledy objevila na veřejnosti.
O jejím úmrtí informoval norský královský dvůr. Reuters připomněl, že Astrid po desetiletí plnila oficiální povinnosti a byla důležitou součástí královské rodiny. Norská vláda zároveň oznámila, že bude mít pohřeb na státní náklady.
Nový norský král Haakon VIII., Astridin synovec, po její smrti ocenil její celoživotní oddanost monarchii i péči o zranitelné lidi. Astrid tak odešla jako poslední výrazná představitelka generace norské královské rodiny, jejíž život zásadně ovlivnila válka a poválečná obnova země.