Sledujete případ Christy Pike? Dost možná ano. O její pokažené popravě v Tennessee teď informují média po celém světě. Pike dostala dvě dávky pentobarbitalu, přesto nezemřela. Z popravčí místnosti nakonec odjela sanitkou do nemocnice, kde byla podle svých právníků ve vážném stavu.
Případ je mimořádný nejen samotným průběhem. Podle Death Penalty Information Center jde o první známý případ v moderní éře amerického trestu smrti, kdy byly při popravě skutečně podány smrtící látky a odsouzený člověk jejich podání přežil. Christa Pike přitom podle svědků po podání pentobarbitalu stále dýchala a bylo ji slyšet i po uzavření závěsu popravčí komory.
Pentobarbital je barbiturát, který Tennessee používá jako jedinou účinnou látku při smrtící injekci. Stát přešel na tento jednodrogový protokol v prosinci 2024. Současný postup počítá s první dávkou a v případě, že odsouzený zůstane naživu, také s druhou. Právě ta byla podána i Christě Pike.
Co přesně se při popravě pokazilo, zatím není jasné. Právníci Pike před popravou upozorňovali na problémy s přístupem do žíly a po neúspěšném pokusu tvrdili, že se do tkání mohla dostat část látky místo toho, aby se dostala přímo do krevního oběhu. Zároveň vznesli podezření, že pentobarbital mohl být degradovaný. Tennessee Department of Correction ale uvedlo, že pracovníci postupovali přesně podle schváleného protokolu a že použitá látka byla podle státu účinná.
Zajímavé přitom je, že samotný protokol zřejmě na situaci, která nastala, nebyl připraven. Po podání druhé dávky už neobsahuje další postup pro případ, že odsouzenec stále žije. Právě to se ve středu večer v Nashvillu stalo. Guvernér Tennessee Bill Lee následně nařídil nezávislé přezkoumání celého případu a pozastavil popravy ve státě do konce roku.
Pokažené popravy ovšem nejsou v USA ničím novým. Jedním z nejznámějších případů je Romell Broom, jehož poprava v Ohiu v roce 2009 trvala přibližně dvě hodiny. Popravčí tým se opakovaně pokoušel najít vhodnou žílu, ale nakonec se mu nepodařilo zavést intravenózní vstup a poprava byla zastavena.
Ještě známější je případ Claytona Locketta z Oklahomy z roku 2014. Při jeho popravě se objevily problémy s intravenózním vstupem a látky se nedostaly do krevního oběhu tak, jak měly. Lockett po podání začal reagovat, pohyboval se a mluvil. Poprava byla nakonec ukončena a Lockett zemřel přibližně po čtyřiceti minutách.
Letos přitom podobný problém zažilo samotné Tennessee. Tony Carruthers měl být popraven 21. května 2026, ale po více než hodině se popravčímu týmu nepodařilo zajistit intravenózní vstup. Poprava byla proto zastavena. Ani v jeho případě se smrtící látka nepodařilo podat.
Ještě před érou smrtících injekcí se podobné případy odehrávaly u elektrického křesla. V roce 1946 přežil první elektrický výboj Willie Francis, sedmnáctiletý odsouzenec v Louisianě. Elektrické křeslo při pokusu o popravu selhalo a Francis zůstal naživu. Stát ho později popravil při druhém pokusu. Případ se následně dostal až k Nejvyššímu soudu Spojených států.
Christa Pike je ale v tomto seznamu přece jen jiná. U Brooma nebo Carrutherse se poprava zastavila ještě před podáním smrtící látky. U Pike byly podle dostupných informací podány dvě dávky pentobarbitalu, přesto zůstala naživu. Právě proto její případ odborníci označují za bezprecedentní.
Co se stalo s pentobarbitalem v její žíle a proč dvě dávky nezpůsobily smrt, má nyní zjistit nezávislé vyšetřování. Tennessee navíc musí řešit poněkud nepříjemnou otázku: co má popravčí tým vlastně dělat, když odsouzenec přežije i druhou dávku látky, se kterou jeho vlastní protokol počítá jako s posledním krokem popravy.