Její výkon 22,50 metru měl být rekordem, který jednou někdo překoná. Jenže od února 1977 uplynulo téměř půl století a halový světový rekord Heleny Fibingerové stále odolává. Československá koulařka patřila k nejvýraznějším atletkám své generace – získala olympijský bronz, stala se mistryní světa a osmkrát vyhrála halové mistrovství Evropy. Ani po skončení závodní kariéry se od atletiky nevzdálila.
Helena Fibingerová se narodila 13. července 1949 ve Víceměřicích na Prostějovsku. S atletikou začínala v patnácti letech v Uherském Hradišti, později závodila ve Zlíně a nakonec zakotvila v ostravských Vítkovicích. Jejím trenérem se stal Jaroslav Šmíd, který se později stal také jejím manželem. Právě pod jeho vedením se postupně zařadila mezi světovou špičku ve vrhu koulí.
První velký mezinárodní úspěch přišel v roce 1973, kdy vyhrála halové mistrovství Evropy. Na olympijských hrách v Mnichově 1972 skončila sedmá, o čtyři roky později už v Montrealu vybojovala bronzovou medaili. V roce 1978 získala evropský titul pod otevřeným nebem a v roce 1983 završila kariéru světovým zlatem na mistrovství světa v Helsinkách.
Její nejpozoruhodnější zápis do atletických dějin se datuje k 19. únoru 1977. V Jablonci nad Nisou tehdy vrhla 22,50 metru a vytvořila halový světový rekord. Ten platí dodnes. Český atletický svaz připomíná, že Fibingerová během kariéry získala osm titulů halové mistryně Evropy a vytvořila také tři světové rekordy pod otevřeným nebem. Její osobní rekord venku činí 22,32 metru.
Po ukončení závodní kariéry zůstala atletice věrná. Dlouhá léta se věnuje marketingu a sponzoringu Českého atletického svazu, pomáhá propagovat vrcholné závody a podporuje mladé sportovce. Je také spojena s halovým mítinkem Hvězdy v Nehvizdech, jehož vznik pomáhala iniciovat. V červnu 2026 byla spolu s Janem Železným jako první uvedena do Síně slávy Zlaté tretry Ostrava.
Její zásluhy ocenila také Evropská atletika a v roce 2025 převzala Cenu Emila Zátopka pro sportovní legendu. V roce 2015 jí prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy. O tom, že ani v pokročilém věku neztrácela pracovní tempo, vyprávěla v rozhovoru pro iDNES.cz – vedle atletického marketingu se totiž věnuje také rodinné pekárně v Uherském Ostrohu.
Na konci října 2026 však musela své plány přehodnotit. Podle TN.cz se zotavuje z vážného zranění, které utrpěla při běhání, a kvůli němu vynechá slavnostní vyhlášení Atleta roku. Její rekord z Jablonce ale dál zůstává jedním z nejdéle platných světových maxim v atletice.