Ondrej Nepela, nejúspěšnější československý (slovenský) krasobruslař historie, olympijský vítěz a trojnásobný mistr světa, přichází na svět 22. ledna roku 1951 v Bratislavě.
Krasobruslení se Nepela začíná věnovat ještě jako malý chlapec, v roce 1958, kdy ho ve Slovanu Bratislava začíná trenérsky vést Hilda Múdrá, která ho pak trénuje až do konce závodnické kariéry v roce 1973.
Na světové scéně debutuje Ondrej Nepela jako třináctiletý chlapec na IX. zimních olympijských hrách v Innsbrucku v roce 1964 – zde má jediný úkol: představit se světu, přičemž mu v tomto úkolu pomáhá i jeho velký vzor, krasobruslař K. Divín (viz Divín, Karol).
V roce 1965 Ondrej Nepela poprvé získává titul krasobruslařského mistra Československa, v následujících třech letech pak získává tři bronzové medaile na mistrovstvích Evropy (1966-68).
V roce 1969 Ondrej Nepela na mistrovství Evropy poprvé zvítězí – není to vítězství jediné, Nepela získává evropské zlatou ještě v letech 1970-73.
Stejně strmý vstup jako na evropská zaznamenává Ondrej Nepela i na světová kluziště – jestliže ještě na mistrovství světa ve Vídni v roce 1967 je šestý, v roce 1969 je už v Colorado Springs druhý. Od roku 1971 pak Ondrej Nepela mužskému světovému krasobruslení kraluje – v letech 1971-73 nezná svět jiného mistra světa v krasobruslení než Nepelu. Nepela se dočkává za své úspěchy v roce 1971 i ocenění nejlepší československý sportovec roku 1971.
Nepelovou krasobruslařskou předností jsou při soutěžích povinné cviky, velmi dobře ale jezdí i volnou jízdu. Pokud má nějakou slabinu, pak nejspíše svoji spíše malou schopnost improvizovat.
Jestliže na olympiádu do Innsbrucku jede Ondrej Nepela s jediným úkolem – ukázat se, na X. zimní olympijské hry do Grenoblu v roce 1968 se chystá s úmyslem získat některou z medailí. Olympijský závod ale patří k Nepelovým nejméně vydařeným – po svých silných povinných cvicích je na pátém místě a poté, co pokazí volnou jízdu, padá až na místo osmé.
Vše si Ondrej Nepela vynahradí o čtyři roky později na XI. zimních olympijských hrách v japonském Sapporu, kde startuje jako největší favorit a kde svoji pozici nejlepšího světového krasobruslaře své doby obhájí – už v povinných cvicích si Ondrej Nepela vybuduje značný náskok před Francouzem P. Perou a sovětským závodníkem S. Četveruchinem. Při volné jízdě pak sice upadne při trojitém rittbergerovi, ale tento pád nikterak nenaruší rytmus a pád jeho jinak oslnivé jízdy – Ondrej Nepela se stává olympijským vítězem.
V roce 1973 se Ondrej Nepela rozloučí s amatérským krasobruslením vítězstvím na mistrovství světa v Bratislavě – v následujících třech letech pak účinkuje v profesionální lední revue Holiday on Ice.
Od roku 1976 pak Ondrej Nepela působí jako krasobruslařský trenér v Německu, kde pak mezi jeho nejúspěšnější svěřence patří mistryně Evropy z roku 1988 C. Leistnerová.
2. února roku 1989 Ondrej Nepela v německém Mannheimu předčasně umírá.