Vlastimil Brodský, český filmový a divadelní herec, vynikající představitel komických i tragikomických rolí, přichází na svět 15. prosince roku 1920 v Hrušově nad Odrou.
Vzdělání Brodský získává v Praze, kam s rodiči v období dospívání přichází a kde vystuduje gymnázium, po jeho absolvování pak nastupuje do divadla D40 E. F. Buriana – poté, co je Burianovo divadlo v roce 1941 německými okupačními úřady zavřeno, pak Brodský účinkuje v mnoha malých pražských divadelních scénách, např. v avantgardním divadle Větrník, v Divadle na Poříčí aj.
Po skončení druhé světové války Brodský začíná hrát v Divadle satiry, kde působí dva roky, mezi lety 1947-48 znovu krátce působí v Déčku E. F. Buriana, v roce 1948 pak získává angažmá u režiséra J. Frejky v Divadle na Vinohradech, kde pak hraje až do roku 1984.
Na prknech, která znamenají svět, ztvární za svoji kariéru Brodský mnoho významných rolí, z těch nejznámějších je možné uvést roli Zikmunda ve hře A. Dvořáka „Václav IV.“, postavu Bondyho v dramatu K. Čapka „Válka s mloky“, Adama ve Weskerově hře „Čtyři roční období“ či Nata ve hře „Já nejsem raport“ H. Gardnera – do svých postav se Brodský vždy dokáže niterně vcítit, zároveň je z nich patrná i jistá míra sebeironie, pro Brodského herectví typická.
Ve filmu Brodský debutuje (jako komparsista) jako čtrnáctiletý po boku J. Wericha (viz Werich, Jan) ve filmu „Svět patří nám“.
V dalších desetiletích pak Brodský ztvární na filmovém plátně takřka sto padesát postav, převážně komických či tragikomických – výčet Brodského filmových rolí by byl dlouhý, Brodský hraje mimo jiné ve filmech „Až přijde kocour“, „Kdyby tisíc klarinetů“, „Rozmarné léto“, „Světáci“, „Všichni dobří rodáci“, „Smích se lepí na paty“ či „Ostře sledované vlaky“ (podle Bohumila Hrabala), za roli Jakoba Heyma v německém filmu „Jakub lhář“ z roku 1974 získává cenu za nejlepší mužský herecký výkon na Mezinárodním filmovém festivalu v Západním Berlíně.
Svoji poslední velkou filmovou roli pak ztvárňuje Brodský v roce 2001 ve filmu V. Michálka „Babí léto“ (výborně se doplňují se Stellou Zázvorkovou), za tuto svoji roli pak ve stejném roce získává Českého lva.
Kromě divadla a filmu se Brodský věnuje i televizi – účinkuje v mnoha televizních filmech a inscenacích (za postavu Fendrycha v dramatu J. Hubače „Tažní ptáci“ v roce 1984 získává na mezinárodním festivalu televizní tvorby v Monte Carlu Zlatou nymfu za nejlepší mužský herecký výkon), známé jsou i jeho role v televizních seriálech („Arabela“, „Návštěvníci“, „O zvířatech a lidech“ atd.).
Vlastimil Brodský je znám i svým herectvím rozhlasovým – jen málokdo nezná jeho rozhlasové večerníčky, nazvané „Hajaja“, vysílané rozhlasovou stanicí Praha od roku 1960.
Brodský je i autorem (či spoluautorem) několika memoárových knih, z nichž patrně ta nejznámější nese jméno „Drobečky z půjčovny duší“ (1995).
V hereckých stopách Vlastimila Brodského pokračují i jeho dvě děti, dcera Tereza a syn Marek.
Vlastimil Brodský umírá 20. dubna roku 2002 ve Slunečné.