Adolphe Sax, belgický vynálezce a hudební vizionář – narodil se 6. listopadu 1814 ve městě Dinant v Belgii a právě jemu můžeme děkovat za vznik jednoho z nejikoničtějších nástrojů hudební historie – saxofonu. Než se ovšem saxofon narodil, nebylo to hned a nebylo to snadné – Adolphe Sax měl ale nejen geniální vynalézavost, měl i odvahu riskovat a prát se za svou vizi. Díky tomu oblíbený hudební nástroj spatřil světlo světa, aby ovlivnil mnoho hudebních žánrů.
Jak se hudební nástroj zvaný saxofon vlastně zrodil?
Adolphe Sax, jeho stvořitel, měl do vínku daný nástrojářský talent, už jeho otec Charles-Joseph Sax vyráběl hudební nástroje a byl držitelem několika patentů. Adolphe od malička vyrůstal obklopen dechovými i smyčcovými nástroji a to mu dalo skvělý základ pro vlastní nápady. V mládí studoval hru na klarinet a flétnu, ale už tehdy snil o něčem novém – o nástroji, který by spojil sílu a rozsah dechových nástrojů s jemnějším, expresivním tónem. V roce 1841 pak v Paříži prototyp nástroje, který pojmenoval „saxofon“ podle svého příjmení, představil.
Jaký byl první saxofon a jaká byla Saxova vize?
První saxofon, který Sax vyrobil, byl zcela nový nástroj, konstrukčně zcela odlišný od tehdy používaných dechových a žesťových nástrojů. Využil mosazného těla, které bylo obvyklé pro žestě, ale měl plátek a náustek podobné klarinetu. Díky tomu dokázal vytvářet hluboké, ale přitom jemné tóny i mohutný zvuk, což jej odlišovalo od všech ostatních nástrojů. Saxův nástroj si hned získal pozornost hudebníků i veřejnosti, vyvolal ale i pozdvižení a odpor – a to hlavně u konkurentů, výrobců tehdy běžných dechových nástrojů.
Pokrok ale nezastavíš. V roce 1846 si Sax nechal saxofon patentovat a tím si na několik let zajistil výhradní práva na jeho výrobu. Nový nástroj si brzy dokázal získat podporu skladatelů, kteří začali psát díla přímo pro saxofon. První vážnější příležitostí, kdy mohl saxofon zazářit, byly vojenské orchestry. Francouzská armáda hledala nový zvuk a který by přitáhl vojáky i veřejnost. Výřečný Sax si vyjednal přímou spolupráci s armádou – brzy byly jeho saxofony součástí vojenských pochodových kapel.
Po Saxově smrti v roce 1894 jeho patent vypršel, a to znamenalo rozvoj jeho saxofonu – dalším výrobcům se otevřela možnost přizpůsobovat a zdokonalovat nástroj dle vlastních představ, a to se ukázalo jako zásadní pro jeho rozšíření v poplární hudbě. Začátkem 20. století objevil saxofon jazz, který mu zajistil nesmrtelnou popularitu. Měkký, vřelý tón saxofonu, schopnost hrát jak jemně, tak mohutně, a jeho jedinečný zvuk se skvěle hodily pro improvizaci, která je pro jazz zásadní. Saxofon se stal hlavním symbolem jazzových kapel a přitahoval nové a nové talenty.
Slavní saxofonisté a saxofon v moderní hudbě
Jsou jich desítky a stovky, vybrali jsme jich několik. Mezi nejvýznamnější saxofonisty, kteří saxofon proslavili, patří či patřili například:
Charlie Parker – Průkopník bebopu, jehož rychlé, komplexní sóla změnila jazzovou scénu a ovlivnila nespočet saxofonistů.
John Coltrane – Jeho duchovní a emocionální pojetí hry na saxofon přineslo zcela nový rozměr do jazzu.
Sonny Rollins – Známý pro své melodické a technicky dokonalé improvizace, které posunuly saxofon do popředí moderního jazzu.
Stan Getz – Přezdívaný „The Sound,“ pro svůj sametově hladký tón, který proslavil zejména v rámci bossa novy.
Lester Young – Jeden z prvních velkých tenorových saxofonistů, který posunul standardy jazzové interpretace.
Saxofon si našel pevné místo i v dalších hudebních žánrech, jako je pop, rock nebo blues. Objevuje se v písních Bruce Springsteena, Davida Bowieho a mnoha dalších hudebníků, kteří jej používají jako nástroj pro emotivní vyjádření – protože emoce a saxofon, to je mimořádně pevné a povedené spojení. Jistě souhlasíte.
Odkaz Adolpha Saxe?
Adolphe Sax, muž, který za svého života čelil konkurenci, právním sporům i finančním problémům, nakonec zanechal odkaz, který přetrval staletí. A trvá dál. Saxofon, jeho mistrovské dílo, hraje důležitou roli nejen v jazzu, ale i v klasické, popové a filmové hudbě. Saxofonů přitom postupně vzniklo několik typů – od sopránového až po barytonový – a každý z nich přináší jiné spektrum zvuku a atmosféry. A to vše díky Adolphe Saxovi a jeho vynálezu. Ten nám dal nástroj, který nejen zní jako žádný jiný, ale také inspiruje hudebníky po celém světě svou duší.