Blanka z Valois, křtěná jako Markéta z Valois, francouzská princezna a první žena římského císaře a českého Karla IV. Lucemburského (viz Karel IV. Lucemburský), přichází na svět v roce 1316 jako dcera hraběte Karla z Valois a Mahaut de Chatillon a jeho třetí manželky komtesy Matyldy ze Saint Paul.
Blanka z Valois vyrůstá na francouzském královském dvoře, kde má na její další životní osudy rozhodující vliv druhá manželka francouzského krále Karla IV. Krásného (a Blančina bratrance), Marie, mladší sestra českého krále Jana Lucemburského, který nechává počátkem roku 1323 k francouzskému královskému dvoru přivézt na vychování svého syna Václava (ten brzy nato přijímá při biřmování jméno svého královského strýce, tedy jméno Karel) – ještě v květnu téhož roku je pak mezi Karlem a Blankou uzavřen sňatek. Po sňatku pak zůstávají Karel s Blankou dalších sedm let na francouzském královském dvoře.
Po odchodu z Paříže žije Blanka několik roků v Lucembursku nebo Henegavsku (1330-34), zatímco Karel se účastní lucemburských výbojů v severní Itálii a v Lombardii – manželé se setkají teprve v červnu roku 1334 v Praze.
Tady se Karel, určený otcem za správce českých zemí, snaží obnovit postavení královského majestátu a všeho, co s ním souvisí, Blanka z Valois, která se, byť se teprve po příjezdu do Čech začíná učit česky a německy, s českým prostředím velice rychle sžívá, je mu v tom velmi nápomocná, přestože žije víceméně v ústraní a veřejného života se nezúčastňuje.
Po smrti Jana Lucemburského je Blanka po boku svého muže 2. září roku 1347 korunována jako česká královna, ale svého nového postavení si mnoho neužije – o necelý rok později, 1. srpna roku 1348 po krátké nemoci v Praze umírá.
Karel je Blančinou smrtí zdrcen, protože původně vykalkulovaný politický svazek (jeho výhodnost pro Karla vzrostla ještě poté, co ve Francii rokem 1328 vymřela hlavní větev Kapetovců a králem se stal první příslušník poboční větve Valois, Blančin starší bratr Filip VI.) se postupem času proměnil v naplněné manželství, během kterého Blanka porodí Karlovi IV. dvě dcery, Markétu a Kateřinu.
Necelý rok po Blančině smrti se Karel IV. Lucemburský žení podruhé – jeho manželkou se stává Anna Falcká. (viz Anna Falcká).