Drahomíra, česká kněžna, manželka knížete Vratislava I. (viz Vratislav I.) a matka sv. Václava (viz sv. Václav), přichází na svět někdy ke konci 9. století jako příslušnice pohanského (nepokřtěného) kmene Stodoranů (kmen polabských Slovanů).
O dětství a mládí Drahomíry není známo téměř nic, její život začíná být čitelnější až po roce 906, kdy se uskuteční její sňatek s Vratislavem – v této době je Drahomíra již pokřtěna, pokud tedy legendy hovoří o jejím pohanství, jedná se o nepřesnost těchto legend.
S Vratislavem má kněžna Drahomíra syny Václava, Boleslava (viz Boleslav I. Ukrutný), Spytihněva a čtyři dcery, jejichž jméno se nezachovalo.
Za svého života je kněžna Drahomíra známa jako prchlivá, prudká a ctižádostivá žena – není proto divu, že po smrti manžela, Vratislava I., těžce nese, že její a Vratislavův syn, nástupce na knížecím stolci, Václav, je dán na vychování Vratislavově matce Ludmile (viz sv. Ludmila) – neustálé spory s Ludmilou pak Drahomíra vyřeší rázně: najatými vrahy je v září roku 921 Ludmila zavražděna, Drahomíra, která se zmocní i Ludmilina majetku, pak za nedospělého Václava vládne českým zemím.
Nevládne ale dlouho, již v roce 922 se moci ujímá patnáctiletý, tedy podle tehdejších norem plnoletý, Václav (toto datum ale možná není přesné, je možné, že vlády se Václav ujímá až v roce 924) – ten pak matku zapudí a vykáže ji mimo knížecí dvůr: po čase je Drahomíře ale dovoleno se ke dvoru vrátit.
Za zmínku stojí připomenout i ten fakt, že kněžna Drahomíra je ve Staré Boleslavi přítomna Václavově zavraždění.
V době vlády druhého Drahomířina syna, Boleslava, již o Drahomíře není slyšet, kdy a kde umírá nelze s určitostí určit.