Princezna Diana se stala jednou z nejznámějších žen 20. století. Miliony lidí sledovaly její svatbu, obdivovaly její styl a později i způsob, jakým dokázala využít obrovskou pozornost médií pro témata, která stála mimo hlavní zájem britské monarchie. Její život však nebyl pohádkou o princezně. Za veřejným obrazem se odehrával příběh ženy, která se snažila najít vlastní místo v královské rodině i mimo ni.
Diana Frances Spencer se narodila 1. července 1961 v Park House nedaleko Sandringhamu v Norfolku. Pocházela ze starého aristokratického rodu Spencerů. Její rodiče se rozešli v roce 1967 a rozvedli o dva roky později. Diana vyrůstala se dvěma staršími sestrami a mladším bratrem. Po otcově dědictví hraběcího titulu se rodina v roce 1975 přestěhovala na rodové sídlo Althorp.
Po škole ve West Heath a krátkém studiu ve Švýcarsku se přestěhovala do Londýna. Pracovala například jako učitelka v mateřské škole. S princem Charlesem, tehdejším následníkem britského trůnu, se znala už z dřívějška, jejich vztah se však začal rozvíjet až později. Zasnoubení bylo oznámeno v únoru 1981 a 29. července téhož roku se v londýnské katedrále svatého Pavla konala jejich svatba. Přímý televizní přenos sledovaly podle dobových odhadů stovky milionů lidí po celém světě.
Diana se stala princeznou z Walesu a rychle se zařadila mezi nejviditelnější členy královské rodiny. S Charlesem měli dva syny – Williama, narozeného v roce 1982, a Harryho, který přišel na svět v roce 1984. Diana se postupně věnovala desítkám charitativních organizací a zvláštní pozornost věnovala dětem, lidem bez domova, nemocným a lidem s HIV/AIDS.
Právě v charitativní práci začala postupně hledat vlastní veřejnou identitu. Nebála se navštěvovat místa, kam se jiní veřejní činitelé příliš nehrnuli, a její osobní kontakt s lidmi měl často větší mediální dopad než formální projevy. V roce 1997 například navštívila Angolu a upozorňovala na nebezpečí pozemních min. Později se vydala také do Bosny, kde navštívila projekty zaměřené na pomoc obětem min.
Manželství s Charlesem se mezitím rozpadalo. V prosinci 1992 bylo oficiálně oznámeno jejich odloučení a 28. srpna 1996 bylo manželství rozvedeno. Diana si ponechala titul Diana, princezna z Walesu, ale přišla o oslovení „Její královská Výsost“. Zůstala bydlet v Kensingtonském paláci a pokračovala ve vybraných charitativních aktivitách.
V noci na 31. srpna 1997 cestovala Diana s Dodim Al-Fayedem automobilem ulicemi Paříže. V tunelu Place de l’Alma vůz havaroval a Diana následkům zranění podlehla. Bylo jí pouhých 36 let. Její pohřeb se konal 6. září ve Westminsterském opatství a sledovaly jej miliony lidí. Po obřadu byla pohřbena na ostrově v jezeře na rodovém sídle Althorp.
Smrt princezny vyvolala mimořádnou vlnu veřejného smutku. Královna Alžběta II. ve svém televizním projevu 5. září 1997 připomněla Dianinu energii, oddanost práci pro druhé a především její vztah k Williamovi a Harrymu.
Diana zemřela mladá, ale její veřejný obraz přetrval desetiletí. Její jméno dodnes připomínají charitativní projekty i místa spojená s jejím životem. Mnohem důležitější než fotografie z paláce však zůstává způsob, jakým dokázala obrovskou pozornost veřejnosti obrátit k lidem, kteří ji sami získávali jen obtížně.