Felix Holzmann (narozený 8. července 1921) byl český komik s jedinečným stylem projevu a charakteristickou, pomalou řečí plnou záměrných pauz a nesmyslných otázek, kterými dokonale mátl své diváky a herecké partnery a partnerky ve scénkách, při kterých obecenstvo doslova vybuchovalo smíchy.
Znal a zná ho každý, kdo miluje český humor. Jeho nezaměnitelný způsob mluvy se stal takříkajíc ochrannou známkou postavy roztomile zmateného a naivního muže, kterou proslavil v celé republice a která se navždy zapsala do historie české komedie. Jeho životopis představuje pozoruhodný příběh nejen z komediálního světa, ale i z doby těžkých válečných let.
Felix Holzmann se narodil v Teplicích do česko-německé rodiny. Během druhé světové války byl povolán do německé armády, skončil v sovětském gulagu, . Po návratu do Československa se začal věnovat divadlu a humoru a vystupoval na estrádách a v divadlech po celé zemi. Sám si vytvářel unikátní postavu a postupně si našel svůj specifický styl humoru – jeho postava v typických brýlích používala přitroublou mluvu, nepředvídatelné pauzy a zcela nečekané reakce. Tímto charakteristickým stylem se odlišil od ostatních komiků své doby a vytvořil si pevné místo na české humoristické scéně.
Na jeho scénkách, jako například „Včera, dnes a zítra“ nebo „Hřbitovní kvítí,“ se často podílel herec František Budín, který patřil mezi jeho nejčastější herecké partnery. S Budínem Holzmann vytvářel nezapomenutelnou chemii, kde si oba dokonale rozuměli a jejich improvizace působila naprosto přirozeně.
Jeho způsob mluvy a výraz, včetně ikonického tralaláčku, obohacovaly jeho scénky o další komické vrstvy, a i díky tomu se Holzmannova obliba rozšířila i do Německa, kde si získal stejnou popularitu jako v Česku a po boku své druhé manželky Barbary Greifové se zde usadil. V Čechách však pravidelně vystupoval až do konce svého života.
Felix Holzmann zemřel 13. září 2002 v Saské Kamenici, ale jeho scénky a charakteristická řeč zůstávají nesmrtelné. Svou schopností kombinovat humor s nepředvídatelnou mluvou vytvořil nadčasové dílo, které stále baví nové generace. Tento životopis je důkazem, že humor nemusí být pouze smích, ale i forma moudrosti a poznání.