Hermann Wilhelm Göring, německý nacistický politik, říšský maršál (od roku 1940), vrchní velitel německé Luftwaffe (leteckých ozbrojených sil) a od roku 1939 oficiální nástupce A. Hitlera (viz Hitler, Adolf), přichází na svět 12. ledna roku 1893 v poměrně zámožné středostavovské rodině.
Vzdělání Göring získává nejprve na kadetní škole v Karlsruhe (1910-11), poté úspěšně studuje na vojenské akademii v Berlíně (1911-1914).
Po vypuknutí první světové války v roce 1914 je Hermann Göring odveden do armády – tady nastupuje k letectvu a slouží nejprve jako člen a od roku 1918 jako velitel von Richthofenovy (po von Richthofenově smrti) stíhací letky – během své válečné kariéry Göring sestřelí dvacet dva (nebo dvacet čtyři) nepřátelských letadel. Po skončení první světové války odchází Hermann Göring do Švédska, kde se živí jako civilní pilot, do Německa se pak Göring vrací v roce 1920.
V roce 1922 vstupuje Hermann Göring do Hitlerovy NSDAP, zároveň se stává jednou z vůdčích osobností polovojenských nacistických bojůvek SA.
V roce 1923 se Hermann Göring účastní mnichovského (neúspěšného) nacistického pokusu o státní převrat, během převratu je přitom postřelen – následujících několik let pak Hermann Göring stráví v exilu v Rakousku a ve Švédsku, kde se léčí ze svého zranění (při tomto léčení u něj vzniká závislost na opiátech, která má pak za následek Göringovu pověstnou obezitu).
Do Německa se Hermann Göring vrací v roce 1928, kdy se stává poslancem říšského sněmu za NSDAP, v této době se zároveň Göring stává jedním z nejbližších spolupracovníků A. Hitlera.
V roce 1930 se Hermann Göring stává prezidentem říšského sněmu (parlamentu), v roce 1933 pak Hitlerovým říšským ministrem letectví, zároveň působí jako ministr vnitra a předseda vlády v pruské vládě – na těchto svých postech se Hermann Göring podílí na budování gestapa a německého válečného letectva – v letech 1936-40 řídí Göring čtyřletý hospodářský plán, který má za cíl vyzbrojení Německa a jeho přípravu na válku.
Výraznější roli při budování akceschopného německého letectva získává Hermann Göring v roce 1935, kdy je jmenován vrchním velitelem německých vzdušných sil, Luftwaffe – pod jeho vedením pak Luftwaffe představuje důležitou složku německé armády při útocích na Polsko v roce 1939 a na Francii, Dánsko a Norsko o rok později.
V roce 1939 je Hermann Göring jmenován za oficiálního Hitlerova nástupce.
Politická i vojenská kariéra Hermanna Göringa začíná pak mít první trhliny během letecké války o Velkou Británii, kdy jeho Luftwaffe nedokáže porazit letce RAF, v jejíž řadách bojují piloti mnoha okupovaných evropských států (Československo nevyjímaje) – Hitlerův sen o invazi na britské ostrovy (operace Seelöwe) se neuskuteční.
Další významné selhání Luftwaffe (selhání zásobování armád F. Pauluse {viz Paulus, Friedrich} u Stalingradu) pak má za následek to, že se Hermann Göring vytrácí z pozice prominenta nacistického režimu do pozadí.
S koncem války se Hermann Göring pokusí dostat zpět na své ztracené pozice – jako oficiální Hitlerův nástupce na konci dubna roku 1945 posílá vůdci telegram, v němž oznamuje, že je připraven v případě potřeby postavit se na jeho místo – Hitler ale Göringovo gesto nepřijme tak, jak Göring očekává – vzápětí je Hermann Göring odvolán ze všech svých politických i vojenských funkcí a je vydán příkaz k jeho zatčení – po zadržení je pak Hermann Göring držen jednotkami SS v Obersalzbergu. Na úplném konci války se pak Hermann Göring pokusí jednat se Spojenci, schůzka s generálem D. D. Eisenhowerem (viz Eisenhower, D. D.) se ale neuskuteční a Hermann Göring je spojeneckými jednotkami zatčen.
Po skončení druhé světové války je Hermann Göring souzen jako válečný zločinec Norimberským tribunálem, který jej odsoudí k trestu smrti oběšením. Krátce před vykonáním rozsudku, 15. října roku 1946, se pak Hermann Wilhelm Göring požitím kyanidové kapsle otráví.