Některé příběhy z minulosti mají zvláštní schopnost vracet se do přítomnosti. Kateřina Tučková je spisovatelkou, která se jim vydává naproti. Ve svých knihách otevírá témata, o nichž se dlouho mlčelo – od poválečného vyhnání německých obyvatel Brna přes osudy léčitelek z Moravských Kopanic až po pronásledování řeholnic komunistickým režimem. Její romány se staly bestsellery, získaly významná literární ocenění a byly přeloženy do více než dvaceti jazyků.
Kateřina Tučková se narodila v roce 1980 v Brně. Vyrůstala v jihomoravských Moutnicích a později v Kuřimi. Na Masarykově univerzitě vystudovala historii umění a český jazyk a literaturu. Následně získala doktorát z historie umění na Univerzitě Karlově. Vedle psaní se věnuje také historii umění, kurátorství a publicistice.
K literatuře ji přivedl zájem o historii a konkrétní místa. Když během studií bydlela v centru Brna, zjistila, že se její okolí týká událostí spojených s poválečným odsunem německých obyvatel. Právě tato zkušenost se stala jedním z impulsů k románu Vyhnání Gerty Schnirch, který vyšel v roce 2009. Příběh česko-německé rodiny sleduje nejen dramatické události roku 1945, ale také jejich dlouhodobé následky. Kniha získala v roce 2010 Magnesii Literu, a to v kategorii Cena čtenářů.
Ještě větší čtenářský úspěch přinesly Žítkovské bohyně z roku 2012. Tučková v nich zpracovala příběhy léčitelek a vědem z Moravských Kopanic. Román získal Cenu Josefa Škvoreckého i Magnesii Literu – Cenu čtenářů. Později se dočkal překladů v zahraničí, mimo jiné v roce 2026 vyšel také v čínštině na Tchaj-wanu a v japonštině.
Tučková se přitom nevěnuje pouze románům. Její zájem o výtvarné umění se promítl například do knih Můj otec Kamil Lhoták a Fabrika – Příběh textilních baronů z moravského Manchesteru. V roce 2018 měla v Divadle Husa na provázku premiéru její hra Vitka, inspirovaná životem skladatelky a dirigentky Vítězslavy Kaprálové.
Po několikaleté práci vydala v roce 2022 román Bílá Voda. Rozsáhlý příběh se vrací k osudům řeholnic a jejich střetu s komunistickým režimem. Kniha získala Státní cenu za literaturu a stala se také Knihou roku v anketách Deníku N a Lidových novin.
Tučková zůstává aktivní i v roce 2026. Podle jejích oficiálních stránek letos například představila knihu Nenacházím žádné stopy a její tvorba se dál objevuje na českých i zahraničních scénách. Výraznou pozornost vzbudila také televizní adaptace Gerta Schnirch podle jejího románu. Česká televize uvádí, že dvoudílný film měl od února 2026 premiéru na HBO Max a na podzim jej uvede také Česká televize.
Kateřina Tučková tak během své literární dráhy opakovaně dokázala proměnit historická témata v příběhy, které oslovují současné čtenáře. Její tvorba stojí na pomezí literatury, historie a společenské paměti – a právě v tom spočívá její výrazné místo v současné české literatuře.