Jeho země patří k nejuzavřenějším státům světa, jeho rodina vládne už třetí generaci a jeho rozhodnutí mohou ovlivnit bezpečnost milionů lidí. Kim Čong-un se stal vůdcem Severní Koreje jako mladý muž, o němž svět věděl jen velmi málo. Dnes stojí v čele jaderné mocnosti, která se navzdory mezinárodním sankcím nevzdává svého zbrojního programu.
Kim Čong-un se narodil 8. ledna, přesný rok jeho narození však není spolehlivě potvrzen. Různé zdroje uvádějí roky 1982, 1983 nebo 1984. Je synem Kim Čong-ila, který Severní Koreji vládl po smrti svého otce Kim Ir-sena. Právě zakladatel státu vytvořil dynastii, která si udržuje moc prostřednictvím všudypřítomné propagandy, kultu osobnosti a tvrdé kontroly obyvatelstva.
Kim Čong-un část mládí strávil ve Švýcarsku, kde studoval pod jinou identitou. Po návratu do vlasti se postupně připravoval na převzetí moci. Když jeho otec v prosinci 2011 zemřel, stal se jeho nástupcem. Bylo mu přibližně 27 let a zkušenosti s řízením státu měl minimální. Brzy však ukázal, že se o moc nehodlá dělit. V roce 2013 nechal popravit svého strýce Čang Song-tcheka, významnou postavu režimu. Smrt jeho nevlastního bratra Kim Čong-nama v Malajsii v roce 2017 je široce spojována se severokorejským režimem, přímou odpovědnost Kim Čong-una se však nepodařilo veřejně nezávisle prokázat.
Jedním z hlavních pilířů jeho vlády je jaderný a raketový program. Severní Korea za jeho vedení výrazně rozvíjela balistické rakety včetně těch, které mají potenciálně zasáhnout cíle na velkou vzdálenost. Kim se zároveň pokusil o diplomatický průlom. V letech 2018 a 2019 se setkal s tehdejším americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednání ale nepřinesla dohodu, která by vedla k jadernému odzbrojení.
Podle agentury Reuters byl Kim v únoru 2026 znovu zvolen generálním tajemníkem vládnoucí Korejské strany práce. Jeho režim současně posiluje vztahy s Ruskem a Čínou. Pozornost vzbuzuje také jeho dcera Ju-ae, která se stále častěji objevuje po jeho boku při veřejných a vojenských událostech. Analytici spekulují, že by mohla být připravována jako budoucí nástupkyně, oficiální potvrzení však chybí.
V říjnu 2026 se na sociálních sítích rozšířily nepodložené zprávy o Kimově údajné smrti po krvácení do mozku. Jak informovala jihokorejská agentura Yonhap, tvrzení nebyla ověřena a severokorejská státní média mezitím zveřejnila záběry vůdce z návštěvy výstavy v Pchjongjangu. Ani ty však neumožňují nezávisle posoudit jeho zdravotní stav. Kim Čong-un tak zůstává jednou z nejméně průhledných, ale geopoliticky nejvýznamnějších postav současného světa.