Soběslav I., český kníže z rodu Přemyslovců (vládne v letech 1125-1140), přichází na svět jako syn prvního českého krále Vratislava II. (viz Vratislav II.) a Svatavy (viz Svatava Polská).
První určitější zmínky o Soběslavově životě se datují do roku 1107, kdy Soběslav I. odchází se svrženým českým knížetem Bořivojem II. do vyhnanství k polskému králi Boleslavovi III.
V roce 1110 dostává Soběslav I. do správy Žatecko, v roce 1113 se pak dostává do sporů se svým bratrem, českým knížetem, Vladislavem I. V roce 1115 se bratři usmíří a Soběslav dostává údělem Hradecko, později pak místo něj Brněnsko a Znojemsko.
V roce 1123 se Vladislav a Soběslav opět rozkmotří – Soběslav je poté zbaven všech svých údělů a je nucen uprchnout ze země, nejprve do Německa, později pak do Polska.
Když ale rok nato Vladislav na Zbečně těžce onemocní, vrací se Soběslav domů – prostřednictvím matky (Svatavy) se pak oba bratři opět usmíří a Vladislav pak prohlásí Soběslava svým nástupcem na českém knížecím trůnu.
Na ten pak Soběslav nastoupí v roce 1125 po Vladislavově smrti – záhy ale musí bojovat s Otou II. Černým, moravským údělníkem, jenž si dělá na český trůn nárok a jenž si na pomoc přizve vojska římského krále Lothara III.
Soběslav se ale odmítne trůnu vzdát a tak následujícího roku, roku 1126, vtrhnou Lotharova vojska do Čech – 18. února roku 1126 se pak odehraje legendární bitva u Chlumce, v níž je král Lothar III. na hlavu poražen a zajat a v níž mimo jiné umírá i Ota II. Černý.
Po svém vítězství se pak Soběslav I. setká se svým zajatcem Lotharem III. a přijímá od něj české země v léno. Pak je Lothar III. propuštěn – následují roky klidu, římskoněmecký král se do českých záležitostí mnoho příštích let nevměšuje.
V letech 1131-35 vede Soběslav I. válku s Polskem – příčinou této války, která je doprovázena značným pustošením, jsou spory o uherský trůn.
V domácí politice si Soběslav I. vede úspěšně – země je zvelebována po všech stránkách, Soběslav jí vtiskuje pevný řád, jsou opevňovány pohraniční hrady, velká pozornost je věnována vyšehradské kapitule.
V posledních letech života se Soběslav I. snaží zajistit český knížecí trůn svému synovi Vladislavovi – v roce 1138 si vyžádá od nového římského krále Konráda III. slib, že české země budou dány v léno po Soběslavově smrti jeho prvorozenému synovi. Slib však zůstane nenaplněn, české panstvo si po Soběslavově smrti zvolí za knížete jeho synovce, Vladislava II.
Za svého života je Soběslav I. ženat s Adleytou, dcerou Almuše Uherského, s níž má pět dětí – Vladislava, Soběslava (viz Soběslav II.), Oldřicha, Marii a Václava.
Soběslav I. umírá 14. února roku 1140 v Hostinném.