Petra Kvitová patřila k tenistkám, které dokázaly během jediného zápasu změnit jeho rytmus. Levácký servis, tvrdé údery a přirozená síla z ní udělaly hráčku, která byla nebezpečná především tehdy, když se dostala do svého tempa. Dvakrát vyhrála Wimbledon, vystoupala na druhé místo světového žebříčku a během kariéry získala 31 turnajových titulů. Její příběh ale není jen o trofejích. V roce 2016 utrpěla při napadení vážné zranění levé ruky a musela bojovat o možnost vůbec znovu hrát. O několik let později se zase na kurty vrátila po narození syna – a nakonec kariéru uzavřela až v roce 2025.
Petra Kvitová se narodila 8. března 1990 v Bílovci. K tenisu ji přivedl její otec Jiří, který působil jako místostarosta města. Vyrůstala ve Fulneku a už od dětství obdivovala Martinu Navrátilovou. Stejně jako ona hrála levou rukou. Na profesionálním okruhu se poprvé objevila v roce 2006 a v sezoně 2007 si zahrála první turnaje WTA.
První velký průlom přišel ve Wimbledonu 2010, kde se tehdy dvacetiletá Kvitová dostala až do semifinále. O rok později už slavila vítězství. Ve finále porazila Marii Šarapovovou a stala se první hráčkou narozenou v 90. letech, která získala grandslamový titul. Sezona 2011 byla mimořádná také díky vítězství na Turnaji mistryň v Istanbulu.
Druhý wimbledonský triumf přišel v roce 2014, kdy ve finále porazila Eugenii Bouchardovou. Kvitová se postupně zařadila mezi světovou špičku a 31. října 2011 se poprvé dostala na druhé místo žebříčku WTA, což zůstalo jejím kariérním maximem. V roce 2019 se na druhou příčku vrátila po postupu do finále Australian Open.
Její kariéru však výrazně poznamenala událost z prosince 2016. Ve svém domě byla napadena nožem a utrpěla vážná poranění levé ruky. Následovala operace a několikaměsíční rehabilitace. Na kurty se vrátila v květnu 2017 na Roland Garros a už o několik týdnů později vyhrála turnaj v Birminghamu. Sama tehdy označovala možnost znovu hrát za něco, co považovala téměř za zázrak.
V dalších letech přidala řadu dalších titulů a v roce 2023 vyhrála Miami a Berlín, čímž dosáhla na jubilejní třicátý a následně 31. titul kariéry. Na olympijských hrách v Riu de Janeiru 2016 získala bronzovou medaili ve dvouhře. Za český tým navíc slavila šest vítězství ve Fed Cupu.
V červenci 2023 se provdala za svého trenéra Jiřího Vaňka. O rok později, 7. července 2024, porodila syna Petra a na 17 měsíců přerušila kariéru. Na začátku roku 2025 se překvapivě vrátila k profesionálnímu tenisu. Návrat ale od začátku vnímala především jako možnost znovu si zahrát, nikoli jako honbu za dalšími rekordy.
V červnu 2025 oznámila, že po sezoně skončí. „Nastal správný čas to zabalit,“ řekla po svém posledním Wimbledonu, jak informovala Česká televize. Definitivní tečku napsala na US Open, kde v prvním kole podlehla Francouzce Diane Parry. Reuters tehdy připomněl, že Kvitová uzavřela téměř dvacetiletou kariéru se 31 tituly a dvěma wimbledonskými vítězstvími.
A život po tenise jí přinesl další velkou změnu. V březnu 2026 se Kvitové a Jiřímu Vaňkovi narodily dvojčata Emma a Ella. V současnosti tak bývalá světová dvojka žije především rodinným životem. V březnu 2026 se navíc stala čestnou předsedkyní Českého klubu fair play.