Jan Malypetr, český agrární politik, čelný představitel České agrární strany v období mezi dvěmi světovými válkami a blízký spolupracovník A. Švehly, stranického vůdce agrárníků, a předseda československé vlády v letech 1932-35, přichází na svět 21. prosince roku 1873 v Klobukách nedaleko Kladna v rodině sedláka.
V mládí Malypetr studuje gymnázium v Praze a vyšší hospodářskou školu v Kadani, po studiích se pak vrací na rodný statek, kde hospodaří.Od roku 1899 působí Jan Malypetr jako funkcionář České strany agrární, v roce 1900 pak vstupuje do veřejného života jako člen obecního zastupitelstva v Klobukách.
Od roku 1906 pak Jan Malypetr působí v agrární straně jako člen jejího výkonného výboru, ve stejném roce se stává členem obecního zastupitelstva ve Slaném, brzy nato nastupuje do funkce náměstka okresního starosty.
V letech 1911-1914 je Jan Malypetr starostou rodných Klobuk, za první světové války, v letech 1914-18 je pak okrasním starostou ve Slaném.
Po vzniku Československa v roce 1918 se stává Jan Malypetr poslancem revolučního Národního shromáždění, po volbách v roce 1920 svůj poslanecký mandát obhájí – poslancem Národního shromáždění za agrární stranu je pak až do roku 1939.
V roce 1922 Jan Malypetr poprvé vstupuje do československé vlády – 7. října tohoto roku je jmenován ministrem vnitra v první Švehlově vládě (je jím do 9. prosince roku 1925).
Po parlamentních volbách v roce 1925 je pak Jan Malypetr jmenován do funkce předsedy poslanecké sněmovny Národního shromáždění.
V době vnitrostranické krize v České straně agrární v roce 1932 je Jan Malypetr T. G. Masarykem (viz Masaryk, T. G.) jmenován místo F. Udržala 29. září roku 1932 československým předsedou vlády – v čele s Malypetrem pak Československo úspěšně překoná následky celosvětové hospodářské krize, a to díky řadě opatření jak hospodářských, tak politických – v červnu roku 1933 Národní shromáždění Malypetrově vládě schválí mimořádné pravomoci v hospodářské oblasti, vládní kabinet má pravomoc sám rozhodovat o československém hospodářství (s výjimkou měnové oblasti): tato pravomoc je pak ponejvíce uplatňována v zemědělství a ve finančnictví.
Politická opatření, sloužící Malypetrově vládě k překonání důsledků celosvětové hospodářské krize, pak mají podobu zákonů, přijatých ve druhé polovině roku 1933 – jsou to zákony o tisku, zákony o mimořádných opatřeních na ochranu republiky nebo zákon o zastavování činnosti a rozpouštění politických stran.
V únoru roku 1934 (14.2.) sestavuje Jan Malypetr svoji druhou vládu, po parlamentních volbách v roce 1935 pak i třetí (v květnu) – tato vláda ale nemá již dlouhého trvání, 5. listopadu Malypetra ve funkci ministerského předsedy střídá M. Hodža.
Po svém odchodu z postu předsedy československé vlády se Jan Malypetr vrací do pozice předsedy poslanecké sněmovny Národního shromáždění, kde pak setrvává až do března roku 1939 – poté Jan Malypetr z politiky odchází.
Do veřejného života se pak Jan Malypetr vrací v lednu roku 1944, kdy se stává jedním z členů předsednictva Ligy proti bolševismu, organizace, jejíž vznik je reakcí protektorátních politiků na uzavření československo-sovětské spojenecké smlouvy v roce 1943.
Po skončení druhé světové války je Jan Malypetr za tuto svoji aktivitu postaven na základě retribučních dekretů před soud, nakonec je ale zproštěn všech obvinění a osvobozen.
Jan Malypetr umírá 27. září roku 1947 ve Slaném.